DDM hl. m. Prahy
Stanice přírodovědců
Stanice přírodovědců

Mých sladkých čtrnáct



Začátkem července mě vždy čeká milá povinnost vedení dvou týdenních příměstských táborů. Kdo nezná tento pojem – krátce vysvětlím: děti přijdou ráno k nám na Stanici přírodovědců, stráví tam (nebo někde na výletě) několik hodin zajímavou činností a večer jdou spát domů. Moje tábory jsou specifické tím, že jsou výtvarné resp. rukodělné a diskriminující – protože přijímám pouze dívky. Jsou to báječné dva týdny, které si moc užívám, ale přiznejme si – jsou i dosti náročné. Denně zvládneme zhruba tři až čtyři techniky, jako je drátování, barvení, modelování, šití, plstění, korálkování a vyrábíme různé šperky, dekorace apod.

Pokud bych to měla shrnout, vyznačují se moje tábory tím, že:

  • jsou plné zážitků

Pro holky ve věku 7–12 let není třeba ani vymýšlet složitý program, stačí jim dát do ruky smetáček s lopatkou nebo dokonce jen hadr na utření stolu… Vždy se objeví někdo, kdo to dělá poprvé v životě! Zážitkem může být i první žehlení. Letos jsme to vybrousily do techniky zvané „ jednoruč“ (kdy je nepoužívaná ruka schovaná za zády) – to je totiž jediná spolehlivá ochrana před popálením.

Minulý týden se mi navíc na táboře nějakým nedopatřením objevily i dvě předškolní holčičky. Pro ty je pak zážitek jen třeba uvázání uzlu na niti. Když už jsme u šití, musím uznat, že jsem zařadila těžkou techniku plstění se zipem, kdy bylo třeba nejprve ustřižený zip, ze kterého zbyly jen zoubky, přišít na kus filcu. Mordovaly jsme se s tím nejméně dvě hodiny a druhý den nás čekalo pokračování. Jak moc je to pro holky náročné jsem pochopila, když jsem pak ráno vešla do klubovny: kromě holčiček byly v místnosti i tři maminky a dokonce jeden tatínek a všichni v rychlosti přišívali zip.

  • opakujeme otázku „Takhle?“

Tohle slovo po každém táboře hluboce nenávidím. Slýchám ho totiž každý den alespoň milionkrát. Vysvětluju, předvádím, opakuju, ukazuju vzor… všechno marný, stejně se mě pak každá zvlášť zeptá „Takhle?“ a natahuje v ručičce kousek Fima – jestli má správné množství, nit – jestli je dost dlouhá nebo papír – jestli je dobře přeložený na půlku.

Podobně „příjemná“ je hláška „Mně to nejde!“ s tím samým gestem natažených rukou s rozpracovaným výrobkem směrem do mého obličeje a výrazem, který mi přikazuje – udělej to za mne! Tu se mi ale celkem rychle daří odbourat odpovědí, „Tak to vyhoď z okna!“

  • soustavně někomu pletu jméno

Tentokrát si se mnou kromě Leony, kterou jsem omylem překřtila na Leontýnku (a byla nadšená, že mám ve skupině takové krásné filmové jméno), užila hlavně dvojčata Johanka a Majdalenka. Dvě krásné okaté a navlas stejné holčičky mi tvrdily, že jejich rodiče si je nepletou. Ale podle čeho je poznávají, to nevěděly. Řekla jsem si, že na to taky určitě časem přijdu a do té doby je budu odlišovat podle oblečení, které naštěstí nenosily stejné. Jenže! Pamatovat si každý den novou verzi oblečení, bylo už ve středu (s mojí „skvělou pamětí“) nad moje síly... Když jsem ve čtvrtek ráno narazila na jejich tatínka, dali jsme se do řeči o tom, jak to holky hrozně baví a jak to která zvládá a on mi najednou povídá: „Já se vám musím přiznat… já vůbec nevím, která je která!“

  • navštěvujeme zvířata, nebo ona nás

Je to takový bonus k výtvarnému programu, že obejdeme naše výběhy, terária a klece a holky se pomazlí s různými zvířaty. Také vždy přinesu svého „kancelářského“ chameleona, který s námi stráví pár hodin. Střídáme si ho na rameni a on sleduje, jak pracujeme. Letos mi dal jasně najevo, co si o těchto výletech myslí a pořádně mě po… Vzal to přes vlasy, náhrdelník, halenku až na tílko. Jako by nestačilo, že jezdím domů přes celou Prahu s fleky od barvy, pocákaná papírovou hmotou, sádrou ve vlasech a Fimem za nehty…

  • alespoň jeden oběd skončí na zemi

To už je prostě taková povinná daň za to, že si holky nosí oběd svůj. Což má jinak samá pozitiva, jak pro ně – vědí, co budou obědvat a že jim to bude zaručeně chutnat – tak pro mě. Mně ubudou nervy s hromadným přesunem do vzdálené jídelny. Což většinou zahrnuje náročnou výuku, jak se pohybovat ve skupině – chodit pokud možno čelem vpřed, držet se na pravé straně chodníku, nevrážet do kolemjdoucích, neděsit je řevem, přecházet přes silnice společně, a to nemluvím o rychlokurzu slušného stolování. Pár roků jsem to s nimi absolvovala, ale nakonec jsme přešly na donášku a ušetřené peníze jsem aspoň mohla investovat do materiálu. Navíc to s sebou nese další nevídané zážitky – ohřev jídla v mikrovlnce, mytí nádobí, seznámení se s tím divným hadrem zvaným utěrka…

A taky už nehrozí, že za nás všechny zapomenu v restauraci zaplatit…

  • neustále uklízíme

To byste nevěřili, jakou mají některá slova vliv na lidský organismus. Například povel „Uklízíme!“ působí na spoustu dětí močopudně. A u zbylých způsobuje dočasnou hluchotu…

Ale jinak jsou to zlatíčka a mně nezbývá, než se těšit na další tábor, tentokrát premiérově pobytový. V srpnu vám napíšu článek o tom, jak jsem to přežila. Asi TAKHLE dlouhý…

Autor: Linda Rottová

Podobné články

Vánoční den s techniky
Advent je již tradičně spojen s nejrůznějšími kulturními událostmi. Stanice techniků v tomto nebude výjimkou. V rámci Dne s techniky si budete moci vyzkoušet železniční i tramvajové kolejiště, zhlédnout divadelní představení či koncert žáků hudebního oddělení. Více k programu ►
Do Stanice techniků místo učení ve škole
Ve Stanici techniků připravujeme i výukové programy pro školy. Jsou přizpůsobeny věku účastníků i potřebám pedagogů. Jak takový školní den mimo školní lavici vypadá, si můžete přečíst v článku Hanky Vondrákové.
Den dětí 2015
S podznázvem letem světem jsme díky Karlínskému Spektru zavítali do několika zemích po celém světě, abychom ochutnali místní speciality.
Den dětí 2017
Kosmický Den dětí na Karlínském náměstí umožnil všem absolvovat základní kosmický výcvik.
Parním vlakem na Lhotku
Velkolepý den na táborové základně Lhotka u Mělníka.
Každý rok vypravujeme historická vozidla, která dovezou rodiny přímo na místo konání.
Lekce šití na stroji
Vlastnoručně vyrobené dárky na poslední chvíli a kurz šití v jednom! Další jednotlivá lekce kurzu šití na stroji pro začátečníky proběhne výjimečně ve čtvrtek a to už příští týden 13. 12. od 16:30 do 19:30 h. Šít se budou kapsičky na zip.