Fotografický dokument o komunitě lidí, u kterých se pravděpodobně dochoval genetický základ neandrtálské vývojové linie. Fotografováno na kinofilm.

Několik vybraných fotografií je ukázkou z dlouhodobého konceptu zabývajícího se mapováním života jedné uzavřené komunity. Jsou svědectvím o životě lidí po generace se schovávajících před okolním světem. Jedinými kontakty jsou vazby úřední a prodej zemědělských plodin. Komunita je zvláštní svými fyziognomickými znaky vyvolávajícími spekulace, zda její členové nejsou přímými genetickými dědici neandrtálců žijících kdysi na našem území.
Koncept „Žijí mezi námi“ není pouze zábavou trefující se v nadsázce do různých teorií o původu a vývoji člověka. Zpracovávané téma sice otevírá příležitosti k různým debatám mezi autory (a dalšími), ale vlastním obrazem odpověď nepřináší. Skutečnou podstatu lidské existence ponechává na kvalitě víry jak autorů, tak případných diváků. Z pedagogického hlediska však přináší mládeži mnoho užitku – fotografie jako řemeslo obsahuje pro tvůrce několik rozvíjecích rovin, stejně tak fotografie jako výtvarný a komunikační prostředek. 
Hledání tématu, při zapojení vlastní imaginace, pozorování, jeho analýza a hledání vhodných vyjadřovacích prostředků a formy, jsou činnosti s velkým vzdělávacím potenciálem, zvláště pro mladého člověka. Fiktivní svět zachycený na „pravdivé“ médium (kinofilm se za něj obvykle pokládá) je navíc autorům školou orientace v našem věku informací a dezinformací. Ve všech bodech se tvůrčí fotografování projevuje jako účinný, přirozený, nenásilný a dobrovolný vzdělávací prostředek. Koncept „Žijí mezi námi“ je jednou z ukázek, jak lze doplnit tradiční výuku v tematických celcích tvůrčí fotografie.