Informační centrum pro mládež
Informační centrum pro mládež
Informační centrum pro mládež

Zprávy z akcí



ROK 2017

Týden s němčinou - říjen

Mezinárodní přátelství aneb jak trávit volný čas jako místní obyvatelé

Setkání studentů Bonn – Praha              

Zpráva o setkání v říjnu 2017

Setkání studentů Bonn – Praha pořádáme již několik let. V letošním roce jsme hostitelem byli my v Praze. Na konci října přiletěla do Prahy skupina deseti německých studentů z Bonnu, doprovod jim jako každý rok dělali pánové Alexander Schroers a Andreas Moll. Spolu s nimi se akce zúčastnilo 9 českých studentů a doprovod. Jejich pobyt trval od 21. do 26. října 2017. 

Oproti minulému pobytu v Praze došlo ke změně týkající se společného ubytování. Čeští účastníci tentokrát nebyli ubytovaní na hotelu, dostavili se vždy ráno a celý program už skupinka absolvovala společně. Pokud nebyl organizován večerní program (divadlo, procházka, bowling), odcházeli po večeři domů. K této změně jsme přistoupili vzhledem k tomu, že ve skupině českých účastníků bylo pět mladších "nováčků" a pro jejich účast na projektu bylo schůdnějším řešením zůstat doma. Dalším důvodem bylo zrušení účasti domluveného doprovodu pro ubytování české skupiny. Z našeho pozorování i rozhovorů s Alexandrem a Andreasem jednoznačně vyplývá, že společné ubytování je lepší, děti spolu přirozeně začnou komunikovat a trávit volné chvíle i mimo nabízený program. Takže příště se jistě vrátíme k osvědčené variantě společného ubytování.

Program byl organizován obdobně jako v minulých letech – kombinace volnočasových aktivit dostupných pražským dětem a mládeži a poznávání Prahy a českého prostředí očima místních. S programem byly obě strany velmi spokojeny (přikládáme program a několik reakcí ze strany dětí i dospělých). Nutno říci, že se letos sešla velmi příjemná skupina, byli vstřícní, zvědaví, brali vše sportovně, chovali se přátelsky a měli zájem mezi sebou komunikovat. Když bylo na programu odpolední volno (protože jsme šli večer do divadla), děti se mezi sebou samy domluvily a odpoledne strávily společně. A rovnou se nám hlásili zájemci o pobyt v Bonnu v příštím roce.

Když jsme kromě loňských účastníků oslovili nové partnerské školy - gymnázia, kde probíhá výuka němčiny, setkali jsme se s poměrně nadšenou reakcí ze strany vyučujících. Školy sice organizují i své zahraniční pobyty, ale tuto novou možnost česko - německých aktivit uvítali.
Velmi rádi bychom v tomto projektu pokračovali i nadále, Alexander Schroers nám předal zvací dopis na návštěvu v Bonnu v roce 2018. Projekt česko - německé spolupráce pro mladé lidi považujeme za velmi přínosný a rádi se budeme podílet na jeho organizaci.

Seznam účastníků:

Wagner Annika, Lingenau Kim, Mertens  Alexandra, Apel Vera, Rikenbrauck Maja, Sikaala Leah, Cuccurullo Raffaele, Seelig Domenick, Köster Isabell, Enogieru Francis
Doprovod: Schroers Alexander, Moll Andreas
Jan Soukup, Vojtěch Soukup, Julie Strachoňová, Barbora Kodymová, Anna Barnoky, Klára Hellerová, Magdaléna Vondrušková, Anna Krejčí, Jan Petránský
Doprovod: Hana Landová, Štěpán Bína, Katka Špronglová, Michaela Nováková

Názory zúčastněných:

...Celou výměnu jsem si užil, nejdůležitější není program, ale lidi kolem, a na nikoho si nemůžu stěžovat. Rád bych vám taky poděkoval za možnost účastnit se, a doufám, že se uvidíme příští rok :-).

 Vojta S.

Dobrý den,
Celý týden jsem si velice užila. Líbilo se mi vše, nic bych neměnila.

Anna Krejčí

… Es war eine sehr schöne Woche für alle Teilnehmer. Danke für die für alles .
Ich freue mich schon Euch alle nächstes Jahr in Bonn begrüßen zu dürfen.

Alexander Schroers

„HOMEMADE: DO IT YOURSELF!“ VÝMĚNA MLÁDEŽE V BELGII 31. 8.–9. 9. 2016

Letos v září jsem se zúčastnila výměny mládeže v Belgii, která se konala ve vesnici Botassart. Účast byla mezinárodní, kromě Belgičanů a naší šestičlenné české skupiny se zúčastnili ve stejně početných skupinkách ještě bratři Slováci, Francouzi, Italové, Litevci a Rumuni.

Téma naší výměny znělo "Homemade - Do it yourself". Aneb naučit se zhotovit produkty a výtvory doma a vlastníma rukama, jednoduše dle hesla "co si neuděláš sám, to nemáš". A to všechno navíc hezky mezinárodně. Cílem našeho jedenáctidenního snažení bylo vytvořit dostatek produktů jako například přípravky na mytí podlahy, mýdlo, svíčky, vlastnoručně šité knížky a také samozřejmě něco k jídlu. Marcipán, domácí jogurt nebo třeba sezamky. Naši práci jsme den před odjezdem domů prezentovali na místním tržišti v našich vlastnoručně zkonstruovaných stáncích a výrobky rozdávali kolemjdoucím obyvatelům městečka.

Za celou dobu trvání výměny jsme stihli kromě splnění vytyčeného cíle i neskutečné množství dalších aktivit. Navštívili jsme 160 km vzdálený Brusel, kde jsme se zúčastnili poutavé přednášky o cestování po světě netradičním způsobem, prohlédli si památky a strávili noc na skautské základně. Navštívili jsme také hrad ležící nedaleko vesnice, ve které jsme měli centrálu, a prohlédli si město Bouillon, zatímco jsme plnili různé úkoly hry, kterou pro nás organizátoři nachystali výměnou za jídlo.

Lidé, kteří zrovna nezhotovovali nic z věcí, které byly potřeba na finální den, se účastnili na výstavbě pece na pizzu a přírodní sauny. Obě dvě stavby jsme ke konci projektu náležitě otestovali.

K báječnému dojmu, který jsem si z výměny odvezla, přispívá nemalým množstvím úžasná krajina jihu Belgie, kde se na každém volném kousku louky válejí černobílé krávy, běhání v řece s mou novou kamarádkou Laurou ze Slovenska i můj první let letadlem, který se uskutečnil právě díky tomuto projektu.

Pavlína Bajgarová, doprovod skupiny

MASK OF CONFLICT – školení v Irsku

Akce proběhla v irském Wellington Bridge od 20. do 27. srpna.
Jednalo se o sebezkušenostní kurz na pomezí osobnostního rozvoje a terapie, s kvalitně připraveným programem a erudovanou dvojicí lektorů.

Feedback ke kurzu – Kurz považuji za jeden z nejzajímavějších vícedenních kurzů, kterých jsem měl možnost se zúčastnit. Přínos vidím v osobní rovině – hlubší porozumění sobě samému a intrapsychickým konfliktům a hlubšímu přijetí sebe sama. V rovině sociální školení nabídlo možnost po dobu týdne pracovat v rámci velmi zajímavé mezinárodní skupiny. A konečně v profesní oblasti mi kurz přinesl mnoho skvělých podnětů připravených k použití v mé vlastní praxi. Čas strávený na kurzu byl skvělou investicí a velmi za ni děkuji. 
Tomáš Andrášik, účastník kurzu

Feedback ke kurzu – Získala jsem velkou zkušenost v propojování terapie a divadla v příjemném a bezpečném prostředí. Pod vedením 2 profesionálních lektorů a skrze improvizační techniky jsem mohla lépe porozumět sama sobě. Věřím, že terapie nebo facilitace lektorů napomáhá jejich rozvoji a pochopení širších souvislostí. Osobnost každého lektora se zrcadlí v jeho praxi, speciálně pokud pracujeme s dětmi a teenagery. Setkání na mezinárodní úrovni mi nabídlo možnost potkat se s lidmi ze stejného oboru a přitom s velice odlišnými zkušenostmi. Velice děkuji všem organizátorům a koordinátorům za možnost se zúčastnit.
Vanda Gabrielová, účastnice kurzu

WALDCAMP 2016

Druhý červnový víkend, 10.-12. 6., jsme se již tradičně vypravili do Frankfurtu nad Odrou, poblíž kterého probíhala mezinárodní akce s názvem „Waldcamp“. Koho by zajímalo více, může si prohlédnout oficiální stránky akce na: http://www.waldcamp-ev.de/index.php/de/das-waldcamp/waldcamp-2016.

Ve zkratce můžeme Waldcamp popsat jako mezinárodní víkendový mini-tábor. Mini svou krátkou délkou trvání (od pátku do neděle), nikoliv svým rozsahem (účastní se ho každý rok cca 150 dětí a dospělých převážně z Německa a Polska, ale i z ostatních zemí včetně ČR). Waldcamp se koná na louce, kde děti spí ve stanech, vše tedy probíhá v klasickém táborovém duchu: noční bojovka, hry a soutěže oddílů, táborák i večerní diskotéka.

Každý rok lemuje rámcový příběh Waldcampu jiné téma, tím letošním byl „Karneval zvířat“. Česká skupina na něm představovala šnekovce.

A jak dojmy z Waldcampu popsala účastnice Jana Vorlíčková (10 let)?

„Bylo to tam krásné a super, ale nikomu jsem nerozuměla, kromě naší české skupinky. Vařili výborně a program byl skvělý. Nejvíce mě bavil kvíz. Instruktorky jsme měli moc fajn. Na Waldcamp jeli moc prima děti, takže jsem do party rychle zapadla, proto jsem byla moc ráda a bavilo mě to. Určitě pojedu znovu i příští rok.“

VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI LIDSKÝCH PRÁV, Caravaca de la Cruz, Španělsko, 5.–13. 4. 2016

Letos v dubnu jsem měla skvělou příležitost zúčastnit se školení pro pracovníky s mládeží v oblasti lidských práv, které se konalo v Caravace de la Cruz ve Španělsku. Byla to velmi obohacující zkušenost v mnoha směrech. Školení bylo sice velmi náročné, protože probíhalo od brzkých ranních hodin až do pozdního večera (výjimkou byla siesta v odpoledních hodinách), přesto to stálo za to úsilí. Naučila jsem se spoustu nových přístupů a technik, které jsou založeny na divadelních praktikách a které se mohou použít nejen v oblasti vzdělávání v oblasti lidských práv, ale v jakémkoli vzdělávání založeném na zkušenostech. Nejen obsah workshopu, ale rovněž tým školitelů a ostatní účastníci byli pro mě velkým zdrojem inspirace. Hodně jsem se naučila, hlavně jak vést práci ve skupině. Tuto práci jsem si zároveň velmi užívala. Připravovali jsme vlastní workshopy pro zbytek skupiny a dostávali zpětnou vazbu jak od účastníků, tak školitelů. Bylo to pro mě velmi důležité a užitečné jak pro můj osobní, tak kariérní růst.

Zvláště oceňuji úroveň profesionality ve vedení a usnadňování našeho vzdělávacího procesu. Uvítala jsem učení se ze zkušeností s reflexí a rovněž zapojení jak fyzické, tak emocionální do různých cvičení. Po celou dobu školení jsem se cítila dobře – stimulovaná pestrým programem a různorodými cvičeními a zároveň všestranně zapojená. Získala jsem spoustu inspirace a znalostí, které určitě začlením do workshopů globálního rozvojového vzdělávání, které dělám se svými studenty zde v Čechách. Doufám, že dostanu příležitost vytvořit nový program, který bude zcela zaměřen na vzdělávání v oblasti lidských práv.  

Školení samozřejmě nebylo jen o učení. Měli jsme volné nedělní odpoledne a večer, kdy jsme se vypravili autobusem do malé přímořské vesničky Águilas. Myslím si, že to byl pro nás všechny krásný a zasloužený odpočinek. Večery jsme trávili příjemným povídáním, užívali jsme si hraní různých her, zkrátka příjemné mezinárodní setkání. Na školení se sešli lidé z Čech, Španělska, Itálie, Rumunska, Arménie, Řecka a Chorvatska. Bylo zajímavé je všechny potkat a poděkovat jim za skvělý čas, který jsme spolu strávili.

Také nesmím zapomenout pochválit skvělá jídla, která pro náš tým vařili dva fantastičtí španělští kuchaři. Byla velmi lahodná a dokonce se našla i jídla pro vegetariány a vegany. Abych to celé shrnula, školení bych určitě doporučila každému, koho zajímá vzdělávání v oblasti lidských práv nebo jakékoli jiné vzdělávání založené na zkušenostech (prožitcích). Poskytne vám spoustu nových technik a otevře nové úhly pohledu na vzdělávání.

Nakonec chci poděkovat naprosto všem, díky kterým se tento skvělý projekt mohl uskutečnit!

Jana Vaníčková

ROK 2015

ACTIVE CITIZENSHIP – ŠKOLENÍ V ANGLII, 30. 11. – 9. 12. 2015

29 účastníků, 6 zemí, 1 společná myšlenka, 0 kulturních bariér a nespočet zážitků a zkušeností. Tak jednoduše lze shrnout projekt Active Citizenship zaměřený na sdílení cizích kultur a rozšíření informativnosti o ochraně a péči o zvířata.

Vše začalo v pondělí 30. listopadu. S druhou účastnicí projektu Verčou jsme se společně potkali na letišti, rychle odbavili naše příruční zavazadla a během chvíle seděli v letadle. Bylo na čase rozloučit se s deštivou Prahou a přivítat ještě deštivější Anglii. Po deseti letech má první zkušenost s létáním, letadlo čeká na pokyn ke startu a v krvi se mi začíná hromadit adrenalin. Let bude pohoda, říkám si. Let pohodový byl, zato u přistání jsme si vše vynahradili. S blížící se Anglií jsme poprvé okusili sílu anglického počasí. Silný vítr se dokázal pořádně opřít do trupu letadla a nám nadělit dobrodružný zážitek podobný tomu na horské dráze.

Cestování bez pořádné dávky dobrodružství a trochy adrenalinu by nebylo tím pravým cestováním, a tak i po tvrdém přistání na nás v Bristolu čekal další zážitek. Máme štěstí, autobus, který nás má zavést na autobusové nádraží, odjíždí ve chvíli, kdy opouštíme budovu letiště. Vše stíháme a usedáme na sedadla. Jenže omylem vystupujeme na vlakovém nádraží. Připadám si jako v Bradavicích, všude kolem nás jsou kamenné věžovité budovy, typicky historické taxíky a lidé zakrývající si hlavy před deštěm. Přes centrum města se vydáváme na autobusové nádraží. Nic snadného, ale přívětiví Angličané nás nasměrují k cíli. Dorazíme na autobusové stanoviště, porozhlédneme se kolem a po autobusu jedoucím do naší destinace Plymouth ani památky. Kousek od nás postávají policisté. Po krátké diskuzi se dozvíme, že náš autobus má stanoviště před divadlem v centru města. Policista mě uklidňuje, že k divadlu se dostaneme po svých za deset minut. Klidný ale nejsem, na jízdence je napsán odjezd za dvě minuty. Co by to bylo za cestování bez dalšího ale. Na internetu se dozvídáme, že naši zastávku zachvátil požár a byla přemístěna na jiné místo. Před jistým noclehem v Bristolu nás zachránil jeden zaměstnanec anglického dopravního podniku, který k nám přiběhl na poslední chvíli a na správnou zastávku nás nasměroval. Celí promočení sedíme v autobuse a vyrážíme vstříc týdnu plnému vzdělání, poznání a aktivit.

Náš první workshopový den jsme už u snídaně zahájili pořádnou rozcvičkou. Po celém hotelu se ozve požární poplach a snídaně nesnídaně, musíme se evakuovat. Po chvíli se potkáváme s ostatními účastníky projektu. Jsou z Běloruska, Slovenska, Bulharska, Estonska a Rumunska, jsou věkově rozdílní a jsou velice přátelští. Na programu máme seznamovací aktivity a taky hru v centu města Plymouth. Rozdělení do skupin máme za úkol vyhledat dané památky města, vyfotit se před nimi a o místu zjistit zajímavosti. Daří se a později večer se od Slovenky Vlaďky dozvídáme další zajímavá fakta o tomto historickém městě. I když byl Plymouth za druhé světové války vydatně bombardován německým letectvem, svůj jedinečný ráz si udržel dodnes. Plymouth je místo, které určitě stojí za návštěvu. Už kvůli okolní nedotknutelné krajině, přístavu plnému jachet, pohledu na moře, ze kterého se tyčí obrovité majáky a historické tvrze obklopující pobřeží.

Naším cílem je získat přehled o tématu „active citizenship“ a „animal welfare“. Za pomoci neformálních metod ve vzdělání se účastníme interaktivních workshopů a tréninků na rozvoj našich dovedností. Prvním větším projektem je připravit si prezentaci o stavu dobrovolnictví v naší rodné zemi. S Verčou se do úkolu odvážně pouštíme a přicházíme s hodnotným výstupem. Byl jsem překvapen zjištěním, že docela velkou část dobrovolníků tvoří skupina obyvatel ve věku nad šedesát let. Také jsem byl překvapen tím, že neziskové organizace v Anglii problém s náborem nových členů nemají. Většina těchto organizací přijme ročně do svých řad stovky nových dobrovolníků a v současnosti má nábor nových členů pozastavený.

Skupinových úkolů byla celá řada. Jedním z nich bylo vytvoření marketingové kampaně na téma „Záchrana ztracených koček při silvestrovských oslavách“. V mezinárodně složené skupince jsme vytvořili infografický plakát a přišli s nápadem na hnutí #SaveTheCat.

Třetí den projektu se na nás přijel podívat expert v oblasti ochrany zvířat David C. Vyslechli jsme si dlouhou přednášku a taky jsme si uvědomili několik faktů. Já osobně jsem se pozastavil nad tím, jak odlišně jednáme s různými druhy zvířat a jak odlišně se jednotlivé státy k ochraně zvířectva staví. Všechna zvířata by si měla být rovna. Není tomu tak. Ústavně mají v Anglii zvláštní postavení kočky. Mohou dědit majetek a například oproti psům si v rámci práva „dovolit“ mohou mnohem více. Česká republika udělala v poslední revizi občanského zákoníku pokrok. Týrání zvířat je nyní chápáno jako trestný čin. Při vzájemné diskuzi mi lezl mráz po zádech, když jsem si vyslechl příběhy o zacházení s opuštěnými zvířaty v Rumunsku.

Chybět nemohla ani návštěva místního útulku. S údivem jsem zíral na to, kolik druhů zvířat žije pod jednou střechou. Prohlédli jsme si opuštěné kočky, psy, králíky, drůbež, koně a dokonce i prase s kozou. A taky jsem viděl, jak se takový útulek řídí.

Trénink, který měl pro mě největší přidanou hodnotu, byla média a jednání s nimi. Před ostatními účastníky jsem se ocitl na křesle a byl vyslýchán investigativním novinářem. Samozřejmě vše byla jen hra, ale jako příprava k ostrému souboji s médii byla k nezaplacení.

Učení probíhalo na vědomé i nevědomé úrovni. Během workshopu jsme se naučili pracovat s metodami projektového managementu, zlepšili si interkulturní vyjednávací dovednosti a rozšířili multikulturní obzory. Vzájemné diskuze naopak přinesly spoustu zajímavých nápadů na řízení neziskových a nevládních organizací. Poznali jsme některé prvky fundraisingu, team managementu, uvědomili si důležitost obsahového marketingu a sílu organických příspěvků na sociálních sítích. Pro mě osobně měl kurz bezesporu přidanou hodnotu. Poznal jsem kulturu Anglie, své slabé stránky a během týdne na nich aktivně pracoval, rozšířil jsem si mezikulturní obzory a získal ucelený přehled o ochraně zvířat. Několik nápadů plánuji zrealizovat a díky projektu si budu více všímat přírody okolo sebe. Čeho si ale cením nejvíce, jsou noví přátelé. Jako na každém projektu ERASMUS+ se sešla skupina přátelských a pohodových lidí, které určitě v budoucnu rád navštívím.

Petr Křístek, účastník projektu

ART MAGICA – 2. část, 14.–20. září 2015, Berlín

Druhá část projektu ART MAGICA byla jedním slovem úžasná. Navázali jsme na naše dovednosti černého divadla z května, a tak nám vše šlo mnohem lépe než na začátku. Pomohlo nám hlavně to, že jsme si navzájem věřili, protože už jsme se znali a věděli jsme, co od sebe můžeme očekávat. Přišlo mnoho nových nápadů a realizace nakonec vypadala skvěle.

Poznávali jsme Berlín, navštívili lanový park, trénovali černé divadlo a dělali jsme toho tolik, že týden utekl závratnou rychlostí. Poslední zkoušky před závěrečným vystoupením vypadaly výborně a už jsme se těšili, až ukážeme, co v nás vlastně je. Večer se sál začal plnit, a i když jsme měli trému, vystoupení proběhlo bezchybně. Dorazili na ně dokonce někteří rodiče z Čech.

V ten večer jsme si začali uvědomovat, že tentokrát je už úplný konec. Zjistili jsme, že jsme se za dva týdny poznali natolik, že bychom spolu chtěli strávit mnohem více času. A to všechno i přes znatelnou jazykovou bariéru. Poslední večer jsme ještě měli menší oslavu a rozloučili jsme se spolu, jak nejlépe jsme uměli.

Při závěrečném zhodnocení projektu jsme se shodli, že pokud by byla šance zúčastnit se něčeho podobného znovu, nikdo by neváhal. Projekt v nás zanechal nejen úžasné vzpomínky, ale i nabyté dovednosti. Moc si vážíme toho, že jsme se něčeho takového mohli zúčastnit.

Anna Hrdinová, žákyně ZŠ Lyčkovo náměstí a účastnice projektu

VÝMĚNA MLÁDEŽE "PRAHA A BONN VE VOLNÉM ČASE 3. - 9. ŘÍJNA 2015"

Každoroční výměna mládeže s městem Bonn se tentokrát konala v Praze v termínu 3. - 9. října.
Stěžejním programem bylo poznávání nabídky volnočasových aktivit, především potom jednotlivých středisek DDM hl. m. Prahy a ukázek aktivit, které klientům nabízí.

Jak společně strávený týden hodnotí samotní účastníci?

"Myslím si, že nápad a organizace této výměny jsou velmi povedené. Určitě se nám budou hodit zkušenosti, které jsme tu získali, a celkově propojení mezi Prahou a Bonnem je jedno velké plus, protože díky tomuto projektu se spousta mladých studentů může podívat do zahraničí, poznat další lidi a někomu z nás to může otevřít cestu do budoucího života. Tím, že poznáme nové lidi, se většině z nás otevře cesta pro budoucí komunikaci a možnost vídat se i dále. Vybrané aktivity byly dobře promyšlené a korespondovaly s cílem projektu - seznámit se s nabídkou volnočasových aktivit a její porovnání v ČR a Německu. Tím, že jsem byla na obou místech, dokážu porovnat, co je podobné a co se liší. Největším přínosem je samozřejmě zlepšení cizího jazyka a odvážím si s sebou spoustu skvělých zážitků a super vzpomínek."

Těšíme se zase do Bonnu na podzim 2016!

ŠKOLENÍ PRO PRACOVNÍKY S MLÁDEŽÍ „MASK OF CONFLICT“, 2. – 10. ŘÍJNA 2015, MURCIE, ŠPANĚLSKO

Pro mě, jako účastnici projektů Erasmus+, existují dva základní typy workshopů pro lektory. První se zaměřuje na to předat know-how a nový balíček cvičení a postupů, které pak můžeme aplikovat v naší práci. A ten druhý se zaměřuje na lektora jako takového a jeho rozvoj osobnosti. Španělský lektorský tým Diego a Suzanne šli společně s námi cestou druhou. A to pořádně do hloubky.

První ráno po nočním příletu jsme si konečně mohli vychutnat výhled, který se nám nabídl z terasy našeho “Case del Trigo”. Dům, jenž společnými silami dali Diego a jeho organizace dohromady, nám po celou dobu poskytoval neuvěřitelné pohodlí, klid a dostatek prostoru pro jakékoliv aktivity. Sama scenérie vesničky Caravaca byla nedocenitelná. Každé dopoledne se pod námi proháněli ovce, z dálky hýkal osel a ze sadů se k nám nesla vůně citrónů a jablek. Nesmím opomenout ani bezchybný servis v podobě denního přísunu chutného španělského jídla a do sytosti vyšperkovaných coffee breaků, které byly nepostradatelnou součástí každého dne.

K samotnému workshopu nelze říci mnoho, poněvadž je to dost nepřenositelný zážitek. Pracovali jsme s psychologickou metodou Gestalt a probádávali její právě se rozvíjející kombinaci s divadlem.

 Práce vedla od meditací přes pohyb, arteterapii, scénky až k psanému slovu. Našim nejlepším přítelem se stal náš blok, do kterého jsme vypisovali všechny zážitky, pocity, postřehy i samotné lekce. Došlo na otevírání 13. komnat našich životů a upřímně to vždy nebyly nejpříjemnější chvíle, ale díky nim se člověk o pár hodin později cítil o mnoho lehčí a uvolněnější. Obrovský dík patří především lektorům, kteří nás díky svým zkušenostem, ať už na poli psychologie či divadla, dokázali provést často trnitou cestou bez jediného škrábnutí. Vytvořili bezpečné prostředí a uměli ošetřit každý moment, který se potencionálně zdál nebezpečným pro jednotlivce i skupinu. Což jako lektorka velmi oceňuji.
Samozřejmě nechyběly hry, večerní zábava, den volna u moře, procházky po okolí. Navázala jsem několik velmi příjemných kamarádství a věřím, že i pevných vazeb. Jak přátelských tak i partnerských pro vlastní projekty.
Nemusíte mi věřit, ale “Masks of conflict” byl ten nejlepší projekt, kterého jsem se zúčastnila. Především pro to, jaký dopad má a bude mít na mou práci. Pro přesah, který měl. Pro sílu, kterou mi dal. Pro skupinu, která fungovala napříč generacemi a národnostmi jako dokonale sestrojený mechanismus. Pro dokonalou organizaci a ochotu. Děkuji.

Pavla Sedláčková
herečka a lektorka divadelní improvizace

BUSINESS THINKING - VISLA, POLSKO, 1.-10. 10. 2015

 Výměna mládeže v Polsku byla naplněna pozitivními emocemi, dobrodružstvím, poznáváním nových kultur. Mladí lidé z Česka, Polska, Řecka, Makedonii a Španělska se sešli na deset dní ve Visle, aby společně zkoumali, co znamená podnikání a podnikatelské myšlení.
Kromě zamýšlení se nad těmito tématy a připravování prezentací jsme měli bohatý doprovodný program.
Nejvíc jsme ocenili možnost podílet se na vytváření akcí.
Každý večer měly týmy za úkol představit svou zemi, a to prostřednictvím tance, hudby a ochutnávek jídla.
Jeden den jsme strávili ve městě, kde jsme hráli hru pod názvem City Game. Také už teď víme, kde žije světoznámý skokan na lyžích Adam Małysz.
Nechyběl nám ani pěší výlet do přírody, nejlepším momentem bylo ale tančení polského tance polonéza.
Podobné momenty zažijete jenom při výměně mládeže. Tak neváhejte a příště pojeďte s námi!

Vilena Taraskina, ped. doprovod na akci

FOR A GREENER EUROPE – Lleida 2015

6. července 2015 se naše skupina deseti studentů a dvou vedoucích z celé České republiky poprvé potkala na letišti. Každý měl nějaká očekávání, ale nikdo si vlastně nebyl ničím jistý. Než jsme se ale k večeru dopravili do španělské Lleidy, stihli jsme se navzájem docela dobře poznat. Všichni jsme věděli, že ve Španělsku bude teplo, ale i tak nás Lleida zaskočila – jako bychom vystoupili v rozpálené peci. Díky lehkému oblečení, klimatizaci a častým návštěvám bazénu jsme si časem zvykli. 
Úvodní večer jsme se španělským a italským týmem absolvovali seznamovací aktivity. Pro nikoho nebylo jednoduché zapamatovat si neobvyklá jména cizinců, ale snažili jsme se. Hned druhý den jsme se více sblížili během výletu na kolech, kdy jsme poznali katalánskou přírodu, a také během mezinárodní večeře, na kterou každá skupina připravila něco ze své národní kuchyně. Ochutnali jsme španělské šneky, jamon, italskou pizzu, foccacio a spoustu dalšího. Sami jsme pro nové přátele připravili variace štrúdlu. 
Během následujících dní jsme měli možnost objevit krásnou katedrálu Seu Vella, která Lleidě jednoznačně dominuje. Vyjeli jsme na noční prohlídku města, ve skupinkách jsme zpracovávali témata týkající se životního prostředí a jejich řešení, dva dny jsme strávili v přírodním parku Mitjana a organizovali jsme pro děti environmentální hry. Také jsme strávili jeden den na pláži a v aquaparku. Třešničkou na dortu byl výlet do krásné Barcelony, který jsme si všichni maximálně užili.
Za dvanáct dní, které jsme v Katalánsku strávili, jsme více poznali hlavně španělskou, ale také italskou kulturu, procvičili jsme si angličtinu a někteří z nás také španělštinu, předávali jsme si navzájem své environmentální vědomosti a zkušenosti z praxe. Navázali jsme nová přátelství, která, doufejme, přetrvají. Myslím, že se poslední den, 17. Července, nikomu nechtělo domů a že na tento projekt budeme rádi vzpomínat.

Radka Matyášová, účastnice výměny mládeže

STŘEDOVĚKÝ MUMRAJ – WALDCAMP 2015

Víkendový mezinárodní tábor Waldcamp se koná každý rok v červnu u Frankfurtu nad Ohří a jde o setkání německo-polsko-českých dětí a mládeže. Letos se konal od pátku 12. do neděle 14. června.

Každý rok je setkání na jiné téma a pro všechny je připravený bohatý program a velmi dobré jídlo. K snídani jsou koláče nebo buchty či bábovky, které jsme dovezli každý sám z domova, k obědu jsou většinou špagety a k večeři samozřejmě nechybí grilování.

Tématem letošního setkání byl „středověký mumraj“, česká skupina šla za husity. Spalo se na louce ve vlastních stanech. Celkem jelo osm dětí v doprovodu dvou dospělých vedoucích. Na Waldcamp jsme vyrazili z Prahy z hlavního nádraží mikrobusem. Odjíždělo se v pátek dvanáctého června v půl desáté dopoledne, díky čemuž jsme nemuseli do školy :), a vrátili jsme se v neděli čtrnáctého června ve večerních hodinách.

První den nás organizátoři uvítali a připravili nám noční bojovku v lese, kde poté odpalovali petardy a všemožně nás strašili. Ale i tak jsme to zvládli. Další den jsme měli splnit deset malých soutěží jako například lovení ryb, slalom s kolem, lukostřelbu a tak podobně. Mně se osobně nejvíce líbilo házení nožů. Také jsme se byli koupat v řece. Později večer jsme se prezentovali. Každá skupinka si připravila krátkou scénku v převlecích, my měli vystoupení v převleku husitů. Každé představení mělo poukazovat na hlavní rysy postav určených organizátory. Naše scénka byla plná boje a objevil se v ní i Jan Žižka z Trocnova. Třetí den jsme se měli přetahovat o lano s ostatními týmy. Hned první tým jsme sice porazili, bohužel druhý už se nám porazit nepodařilo. Ale ani to, ani déšť neodradil kluky od překonání tamní řeky Sprévy na voru (větev od stromu). Okolo druhé hodiny bylo vyhlášení výsledků a nejlepších týmů. Poté už se jelo bohužel domů.

Mně se Waldcamp velmi líbil a určitě bych ho doporučila dalším lidem.

Sarah Markvartová, účastnice Waldcampu

ART MAGICA (česko-německý projekt černého divadla), část první 11.-17. 5. 2015

Projekt určený pro žáky základních škol ze 7. a 8. ročníku (projekt přesahuje do následujícího ročníku), ve kterém jsou sice užitečné jazykové znalosti, ale mnohem více jde o chuť spolupracovat na společném cíli. Tím je v tomto projektu vystoupení černého divadla (divadelní technika na černém pozadí, kde herci nejsou vidět, pouze jejich zvýrazněné části těla nebo kulisy, které jsou osvětleny ultrafialovým světlem).

Projekt realizuje Dům dětí a mládeže hlavního města Prahy ve spolupráci s partnerem z Berlína – Ludwig Wolker Haus a uměleckou agenturou ARTventure zastoupenou umělkyní Ute Baumann. Většina z celkem 9 českých účastníků pochází z partnerské školy ZŠ Lyčkovo náměstí, z berlínské školy Schule am Friedrichshain dorazilo 8 žáků. Za realizaci projektu vděčíme grantové podpoře programu Erasmus+.

Projekt je rozdělen do dvou setkání. První se konalo v Praze v květnu 2015 a na druhé v Berlíně se těšíme v září 2015.

V průběhu projektového týdne v Praze jsme společně zkoušeli a nacvičovali různé divadelní techniky pod vedením umělkyně Ute Baumann. Ta nás postupně učila všechny potřebné dovednosti k tomu, abychom se na jevišti dokázali pohybovat tak, aby vše bylo sladěno do konečného efektu. Naším společným výstupem bylo téma „Evropa“, pro které jsme připravili rekvizity a dvě ze čtyř vystoupení i nacvičili. Především jsme si ale užívali možnosti hrát a experimentovat. Tak vzniklo i několik dalších spontánních vystoupení, ve kterých jsme mohli předvést, co nás během společného týdne napadlo.

Samozřejmě jsme celé dny pouze nenacvičovali černé divadlo, ale také jsme objevovali krásy Prahy, světové kolébky černého divadla. Byli jsme na Vítkově, Vyšehradě, Karlově mostě, na Starém městě, navštívili jsme Žižkovskou věž a vystoupení profesionálního černého divadla „Image“. Hráli jsme společně hry, při kterých jsme se více poznávali a museli mezi sebou navzdory našemu odlišnému mateřskému jazyku komunikovat. V neposlední řadě jsme se celý týden společně stravovali i přespávali na hotelu, což nás také jako skupinu rychle stmelilo.

Všechno společné úsilí jsme pak proměnili v pátek ve vystoupení před spolužáky dětí ze ZŠ Lyčkovo náměstí a následující den i před širším publikem složeným převážně z příbuzných a kamarádů českých dětí. Publikum nás povzbuzovalo svými ohromenými výrazy i potleskem na závěr. Děkujeme!

Někteří rodiče se dokonce po představení rozhodli, že si druhé představení v Berlíně v září nemohou nechat ujít a začali se domlouvat na společné spolujízdě do Berlína, aby nás na divadelních prknech mohli podpořit znovu!

Rozloučení v neděli bylo opravdu vřelé a plné emocí a nově vzniklá kamarádství určitě přetrvají až do druhé části, na kterou se už nyní těšíme. Proběhne 14. – 20. 9. 2015 v Berlíně!

Autor textu: Ondřej Černý, učitel ze ZŠ Lyčkovo náměstí, pedagogický doprovod a překladatel na akci

 

A jaké jsou bezprostřední dojmy z prvního setkání účastnice projektu Aničky Hrdinové?

„Když se naskytla možnost se tohoto projektu zúčastnit, chvíli jsem váhala, ale teď jsem moc ráda, že jsem se tak učinila. Nejlepší na celém projektu bylo to, že se člověk nikdy nenudil. Program byl více než nabitý, ale i přesto moc zábavný. Každý den jsme se učili nové techniky černého divadla a byli jsme nadšeni, co vše se dá vůbec udělat.

Náš kolektiv se neustále sbližoval, ať už díky spolupráci na černém divadle nebo společným procházkám a poznávání Prahy.

O to těžší byl pro nás konec. Nikdy bych nevěřila, co všechno se dá zvládnout v jednom týdnu! Co se týče černého divadla i vzájemných vztahů. Všichni se těšíme na druhou část, která se bude konat v Berlíně, a už teď odpočítáváme dny.“

SOCIAL DETOX V ŘECKU, 28. 3.-4. 4. 2015

V sobotu dopoledne se naše pětičlenná česká výprava potkává na Letišti Václava Havla, odkud začínáme naši dlouhou cestu do slunného Řecka. První letadlo do Athén, druhé do Soluně, fajn, jsme tady, ale potom přichází „malé“ překvapení v podobě dalšího přesunu ještě třemi autobusy do naší konečné destinace, městečka Nea Kallikratia.

Ubytováváme se v příjemném hotelu, bydlíme v pěkných menších pokojích většinou po třech účastnících, pokoje jsou namixované v různém národnostním složení, abychom se lépe poznali a vystoupili ze své komfortní zóny. Druhý den začíná program, seznamujeme se s ostatními účastníky projektu, je nás tu celkem 40, po 5 účastnících z osmi různých zemí (Česko, Estonsko, Litva, Portugalsko, Maďarsko, Rumunsko, Turecko, Řecko), v každé skupině 4 účastníci a 1 group leader.

Náš běžný řecký den se začíná snídaní v přízemí hotelu, sérií energizerů a teambuildingových her na terase, workshopem, obědem, následnou siestou na pláži, další týmovou prací, prezentací, večeří a kulturním večerem, mezitím samozřejmě spousta nejen coffee breaků.

Obědváme i večeříme v restauraci přímo vedle pláže, kde nás každý den vítá usměvavá a pohostinná obsluha. Během týdne vyzkoušíme různé variace masa, špaget a samozřejmě nikdy nesmí chybět zeleninový salát se sýrem a vynikajícím olivovým olejem a čerstvým chlebem.

Během kulturních večerů v kavárně/baru jménem Place se seznamujeme s tradicemi jednotlivých zemí, dozvídáme se zajímavosti, dostáváme pohledy, suvenýry a samozřejmě ochutnáváme místní jídlo a alkohol. Ještěže nemusíme ráno brzy vstávat!

Co se týče programu, rozebíráme téma social detoxu ze všech možných stran, diskutujeme nad dopady na současný život, kde mnoho lidí nedokáže žít jeden den bez sdílení každého kroku na sociálních sítích. Brainstormujeme o důležitosti reálného prožitku, užívání si okamžiku tady a teď, důležitosti sdílení chvil s těmi, se kterými reálně jsme, falešných představách vytvářených virtuální realitou a zdravém a přiměřeném užívání sociálních sítí; workshopy prokládáme týmovými sportovními aktivitami na nedalekém náměstí pronásledováni místními psy. Pozitivním efektem je postupné omezení užívání mobilů během pobytu a pozbývání potřeby neustále hledat wifi.

Předposlední den výletujeme do Soluně, kde na náměstí předvádíme nacvičený flashmob s doprovodem kytary, bubnování, jednoduché taneční sestavy a pro účastníky nezapomenutelné (v rámci divadelního workshopu složené) písně: „Throw away your phone, make yourself at home, stop posting cute cats on your wall…“

Celý týden nás provází otevřenost a pohostinnost místních obyvatel, skvělá atmosféra v našem týmu, bourání stereotypů, mezinárodní spolupráce, učení se toleranci (třeba k neustálým řeckým zpožděním) a mnohé další zážitky.

Zpět se v sobotu o týden později vracíme přes Bělehrad, unavení, nabití dojmy, s kouskem smutku v duši nad skončeným projektem a opuštěním nových kamarádů a zároveň s podněty a chutí do nových věcí a aktivit.

Denisa Králová, účastník

ROK 2014

Informační setkání pro zájemce o Evropskou dobrovolnou službu 4. 12. 2014 

 Abychom podpořili mladé lidi, kteří uvažují, že by rádi odjeli do zahraničí jako dobrovolníci Evropské dobrovolné služby, ale třeba zatím úplně nevědí, co od EDS očekávat a jak si vyhledat vhodný projekt, rozhodli jsme se pro zájemce pořádat pravidelná setkání s koordinátorkou programu a bývalými i současnými dobrovolníky.

 Výhodou účasti na takovém setkání je jedinečná možnost vyslechnout si autentické příběhy dobrovolníků a moci se zeptat na cokoliv, co vám po pročtení dostupných online zdrojů nebylo jasné.

 A co o večeru říká jedna z účastnic Jana Závitkovská?

"Na semináři jsem se dozvěděla spoustu užitečných informací o celém projektu. Atmosféra byla přátelská a všichni měli dostatek prostoru pro své dotazy, které jim byly vždy zodpovězeny. Pro člověka je mnohem jednodušší a srozumitelnější, pokud má možnost zapojit se do diskuse, než když jenom poslouchá tok informací. Autenticitu setkání dodávali dobrovolníci, jak ti, kteří se projektu již zúčastnili v zahraničí, nebo ti, kteří jsou v současnosti jako EDS dobrovolníci v DDM hl. m. Prahy. Bylo zajímavé poslouchat jednotlivé příběhy dobrovolníků, jejich zkušenosti, zážitky a hlavně cenné rady."

 Další setkání plánujeme v lednu 2015, budeme se na vás těšit!

Mezinárodní výměna Praha - Bonn ve volném čase

Ve dnech 4. až 10. října se v Bonnu a okolí konala již tradiční výměna česko – německé mládeže. Tématem bylo seznámení se se způsobem trávení volného času v Německu, možnosti německé mládeže v této oblasti a jejich specifika. Samozřejmostí se rozuměly výlety po historickém bývalém hlavním městě Spolkové republiky.

První dva dny jsme trávili na statku jednoho z německých vedoucích projektu, který se nalézal na odlehlém venkově obklopeném zelenými lesy a loukami. Příjemné prostředí navodilo pohodovou atmosféru ve skupině, vtipné hry (schválně hráli jste někdy florbal s koštětem?), společné vaření a večerní táborák prolomily ledy.

V další části jsme se přesunuli již do Bonnu a šlechtického prostředí bývalého letního zámečku. Z něj jsme vyráželi na poznávací i zážitkové cesty do okolí. Účastníci se mohli seznámit s prostředím Bonnu a jeho nejslavnějším rodákem Beethovenem, megaměstem Kolínem s obřím chrámem (připomínajícím Svatovítskou katedrálu) a zahrát si zábavnou rallye po městě. Z volnočasových aktivit byl připraven minigolf, bruslařská dráha a nejpopulárnější událost týdne (alespoň pro ty se silnými žaludky) – obří zábavní park Phantasialand, ve kterém jsme strávili celý jeden den.

Program byl velmi dobře připraven z pohledu vzájemného mezinárodního poznávání. Vícekrát se účastníci pohybovali v malých smíšených skupinkách, ve kterých byli nuceni spolu komunikovat, a vrcholem byl půlden strávený v německých rodinách. Tato náplň umožnila Čechům dobře poznat německý způsob života, který, jak bylo zjištěno, se od toho českého vlastně moc neliší. Není divu, vždyť jsme sousedé se společnou mnohasetletou historií. Když se k celkové pohodě přidalo skvělé počasí, které nám dokazovalo, že předpovědi počasí mají omezenou platnost – celý týden byl hlášen vytrvalý déšť, přesto nám vytrvale svítilo slunce –, můžeme jen konstatovat úspěch celé akce.

Děkujeme německým kolegům za jejich péči a těšíme se na ně příští rok v Praze.

Radek Švec, pedagogický dozor

SPIELKONGRESS 2014 V BONNU

V září letošního roku se mi dostalo cti zastupovat DDM hl. m. Prahy na kongresu her v německém Bonnu. Tento kongres je každoroční akcí, která se již od roku 1979 koná v různých městech Německa, ale i Rakouska, Švýcarska, Itálie a podobně.

Takovou specifickou charakteristikou tohoto setkání bylo, že ve většině byly účastníky tzv. playbuses neboli pojízdné herní stanice, které putují v regionech Německa a připravují programy pro děti z různých měst. Jsou to vlastně buď starší předělávané autobusy, či náklaďáky s přívěsy upravené pro vytvoření zázemí herních akcí. Proto byl vlastně druhý název akce – Spielmobile kongress.

Na samotném začátku při slavnostním zahájení jsem pochopil, proč je kongres mezinárodní. Bylo to právě mojí účastí. DDM hl. m. Prahy byl tedy jediný zahraniční účastník kongresu, což zároveň dost často upoutávalo pozornost.

Kongres probíhal v prostorách „Haus der Jugend“ v Bonnu, což je krásná historická budova s rozsáhlými plochami pískového hřiště a parkového okolí v klidné části Bonnu, kterou dostala místní organizace připravující programy volného času pro děti a mládež z Bonnu od bývalého velmi starého tenisového klubu.

Kongres probíhal od čtvrtka 11. 9. do pondělí 15. 9. a byl rozdělen do tří částí. Ve čtvrtek byl organizační, seznamovací a uvítací den, pátek a sobota byly věnovány workshopům různých herních aktivit a tato část byla zároveň zakončena oficiálním večírkem s programem pro všechny úča