DDM hl. m. Prahy
Stanice přírodovědců
Stanice přírodovědců

Jarní plevel na talíři



V dnešní uspěchané době jsme rádi, když si stíháme opatřit v obchodě kvalitní zeleninu, a je jen málo lidí, kteří by měli čas na to, si ji vypěstovat sami. Zdravou a dostupnou alternativou, kterou naši předkové dobře znali, jsou jedlé byliny rostoucí všude kolem nás. Dříve to býval jediný nástroj pro přežití v dobách neúrody a přísun vitamínů. Dnes to můžeme brát jako zajímavé, bezplatné zpestření jídelníčku. V současnosti roste v České republice více než sto druhů rostlin, které je možné konzumovat a naprostou většinu z nich můžete běžně najít na své zahrádce, kde byste je v mnoha případech označili jako plevel.

Zásady sběru planých rostlin

Základní podmínka pro sběr jedlých rostlin z přírody je prostá a shoduje se zásadami sběru jedlých hub. Musíte vědět, které rostliny sbírat a jak je sbírat. Co bezpečně neznám, nesbírám! Tuto podmínku je nutné splnit i u rostlin, o kterých se běžně ví, že jsou jedlé.

Rostliny nesbíráme u exponovaných míst v parcích, u silnic nebo na záhoně, kde jsme se do nedávna danou rostlinu snažili umořit herbicidy.

Co se týká času doby sběru, zpravidla platí, že mladší rostliny chutnají lépe než starší. Aby tak sběr nebyl omezen jen na jarní měsíce, lze některé druhy průběžným zastřiháváním zmladit, a tím i v letních měsících podpořit růst čerstvých listů.

Co z plevelů na zahradě lze konzumovat?

Žijeme ve společnosti, kde upřednostňujeme zeleninu zabalenou v plastu vypěstovanou kdoví kde a v bůh ví jakých podmínkách. Na svých záhonech pěstujeme zeleninu, která ve prospěch velikosti produkce ztratila odolnost, musí být ošetřována i chemickými prostředky a přitom na těch samých záhonech rostou rostliny bez našeho přičinění, které se listovým zeleninám plně vyrovnají a v některých nutričních vlastnostech ji dokonce předčí.

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) je plevel z čeledi miříkovitých, který činí potíže zejména na zanedbaných zahradách. Mimoto jde o nitrofilní rostlinu prosazující se v podrostu smíšených a listnatých lesů, lužních lesů a na stinných pasekách. Jako jarní bylinka obsahuje velké množství  vitaminu C, karotenoidů a cenných minerálů, jako železa a manganu. Podporuje  látkovou výměnu (metabolismu) i uvolňování  kyselých usazenin a jejich vylučování  z těla – vede k odkyselení organismu. Blahodárně působí na pohyblivost kloubů a jejich regeneraci po dlouhé zimě. Z kořenů, které vytrháte na zahradě, můžete uvařit čaj, který působí močopudně.

 

 

Popenec obecný (Glechoma hederacea) je léčivá a užitková rostlina. Je to vytrvalá, až 30 cm vysoká bylina s okrouhlými zubatými listy a modrofialovými květy. Popenec roste hojně na okrajích lesů a křovin, podél cest a na stráních od nížin do hor. Popenec obsahuje až 7 % tříslovin, silici, draselné soli, cholin, saponiny, hořčiny, glechomin a další složky; v čerstvé nati je i provitamín A, vitamín C aj.

Odedávna se uplatňuje v kuchyni i lidovém léčitelství. Ve středověku byl popenec považován za zázračnou rostlinu, chránící před morem a očarováním. Nať se sbírá v dubnu až květnu. Má příjemnou vůni a kořenitou chuť.

V kuchyni se používá čerstvá i sušená nať, přidává se do sušené zeleniny a masa, karbanátků a zeleninových polévek. Čerstvým popencem ochucujeme omelety, tvarohové pomazánky, bramborové saláty, míchaná vajíčka, kořeníme jím i vařené brambory.

V lidovém léčitelství popenec podporuje chuť k jídlu a je vhodný pro osoby se sníženou žaludeční kyselostí.

Šrucha zelná (Portulaca oleracea) je jednoletá rostlina z čeledi šruchovitých (Portulacaceae). Má hladký, načervenalý, většinou plazivý stonek. Listy jsou střídavě seskupeny v lodyhy a stopky. Žluté květy jsou až 6 milimetrů široké. Pro svoji mírně kyselou a slanou chuť je používána v kuchyních v téměř celé Evropě, na Blízkém východě, v Asii a v Mexiku. Jedlé jsou stonky, listy i poupata květů. Šrucha může být využita jako součást salátu, opečena na pánvi či připravena jako špenát. Je vhodná také do polévek a omáček. Šrucha je velmi významná svým, mezi rostlinami mimořádně vysokým, obsahem ω-3 mastných kyselin, zejména kyseliny α-linolenové a kyseliny eikosapentaenové.

Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora) je jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovitých. Roste na polích v okopaninách, na zahradních záhonech, vinicích. Preferuje hlinité až písčité, středně vlhké, živinami bohaté, kypré půdy. Je to nitrofilní a světlomilný druh. Pěťour malokvětý se používá v lidovém lékařství. Obsahuje bílkoviny, flavonoidy, trochu silice, pryskyřičné látky, saponiny, vitamín C a další látky. Sbírá se kvetoucí nať (Herba galinsogae), která se suší. V kuchyni se používají mladé listy a výhonky. Dají se vařit jako špenát, používají se jako součást zeleninových salátů, lze je užít i jako přílohu.

Ptačinec prostřední (Stellaria media) patří do čeledi hvozdíkovitých. Je vysoký 10–30 cm. Je to jednoletá bylina, která roste celý rok. Ptačinec je bohatý na vitamíny, zejména C, éterické oleje, slizové látky a minerály. Vedle draslíku a kyseliny křemičité obsahuje, kromě jiného, zinek, fosfor, hořčík a měď. Dá se sklízet  a používat čerstvý skoro po celý rok.  

Podobné články

Nová fotogalerie rostlin z našeho skleníku
Každý z nás zná pocity, které v něm vyvolávají vůně, barvy a tvary rostlin a květů při návštěvě rozkvetlé zahrady. Zahrady vnímáme jako uklidňující, relaxační, harmonizující a inspirativní prostředí, kde se cítíme dobře bez rozdílu věku. Naše stanice už léta umožňuje návštěvníkům takové pocity zažívat.
PaVěda
Baví vaše dítě zkoušet experimentovat nebo sestavovat roboty z čehokoli, co najde doma? Právě pro vás otevíráme nové badatelské kroužky PaVěda – Parádní Věda, které startují od září v DDM hl. m. Prahy a jsou určeny dětem již od pěti let. Parádní věda probíhá ve Stanici techniků, Stanici přírodovědců a v Karlínském Spektru DDM hl. m. Prahy, a to ve dvou úrovních – PaVěda 1
Co je nového ve Spektru?
Kroužky zahájí svou činnost v týdnu od 17. 9., není-li stanoveno jinak. I pro letošní rok jsme si u nás, v Karlínském Spektru, připravili několik novinek.
Biologická olympiáda
Vědomostní soutěž pro žáky základních a středních škol se zaměřením na biologii. Soutěž vyhlašuje MŠMT. Soutěž se člení na čtyři kategorie podle stupně studia soutěžících. V každé kategorii se koná několik postupových kol. Prvním kolem je vždy školní kolo, které na škole organizuje pověřený učitel, a při němž účastníci plní praktické a teoretické úkoly podle zadání a poznávají předložené přírodniny. Nejlepší soutěžící postupují do vyššího kola. V případě kategorií pro základní školu a nižší gymnázium se konají okresní kola. U kategorie pro nejvyšší ročníky středních škol se koná ústřední kolo.
Patronát a adopce zvířat
Hledáme patrony a adoptivní rodiče pro naše zvířata! Rozšiřte své rodiny o nového člena a staňte se adoptivními rodiči zvířat ze Stanice přírodovědců.
CPD U Krokouše
Nedostalo se vaše dítě do MŠ? Upřednostňujete raději menší kolektiv? Chcete, aby si vaše dítě zvyklo být bez vás? CPD U Krokouše je určeno dětem od tří let, které nenavštěvují mateřskou školku.
Dotace MČ Praha 5
Za podpory Městské části Prahy 5 se nám daří udržovat naši zahradu, připravovat rozmanité výukové programy pro školy a pořádat tematická odpoledne pro veřejnost.
Naše akce
Karlínské Spektrum nabízí široké spektrum akcí pro veřejnost. Na našich akcích jsou vítání předškoláci, školáci, rodiny s dětmi i senioři.
Program sobotních kroužků
Protože je únor krátký měsíc a ještě během něj proběhnou jarní prázdniny, můžeme vám nabídnout pouze jednu sobotní lekci kroužku Poznávání přírody. Více uvnitř ->