DDM hl. m. Prahy
Stanice přírodovědců
Stanice přírodovědců

Jarní plevel na talíři



V dnešní uspěchané době jsme rádi, když si stíháme opatřit v obchodě kvalitní zeleninu, a je jen málo lidí, kteří by měli čas na to, si ji vypěstovat sami. Zdravou a dostupnou alternativou, kterou naši předkové dobře znali, jsou jedlé byliny rostoucí všude kolem nás. Dříve to býval jediný nástroj pro přežití v dobách neúrody a přísun vitamínů. Dnes to můžeme brát jako zajímavé, bezplatné zpestření jídelníčku. V současnosti roste v České republice více než sto druhů rostlin, které je možné konzumovat a naprostou většinu z nich můžete běžně najít na své zahrádce, kde byste je v mnoha případech označili jako plevel.

Zásady sběru planých rostlin

Základní podmínka pro sběr jedlých rostlin z přírody je prostá a shoduje se zásadami sběru jedlých hub. Musíte vědět, které rostliny sbírat a jak je sbírat. Co bezpečně neznám, nesbírám! Tuto podmínku je nutné splnit i u rostlin, o kterých se běžně ví, že jsou jedlé.

Rostliny nesbíráme u exponovaných míst v parcích, u silnic nebo na záhoně, kde jsme se do nedávna danou rostlinu snažili umořit herbicidy.

Co se týká času doby sběru, zpravidla platí, že mladší rostliny chutnají lépe než starší. Aby tak sběr nebyl omezen jen na jarní měsíce, lze některé druhy průběžným zastřiháváním zmladit, a tím i v letních měsících podpořit růst čerstvých listů.

Co z plevelů na zahradě lze konzumovat?

Žijeme ve společnosti, kde upřednostňujeme zeleninu zabalenou v plastu vypěstovanou kdoví kde a v bůh ví jakých podmínkách. Na svých záhonech pěstujeme zeleninu, která ve prospěch velikosti produkce ztratila odolnost, musí být ošetřována i chemickými prostředky a přitom na těch samých záhonech rostou rostliny bez našeho přičinění, které se listovým zeleninám plně vyrovnají a v některých nutričních vlastnostech ji dokonce předčí.

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) je plevel z čeledi miříkovitých, který činí potíže zejména na zanedbaných zahradách. Mimoto jde o nitrofilní rostlinu prosazující se v podrostu smíšených a listnatých lesů, lužních lesů a na stinných pasekách. Jako jarní bylinka obsahuje velké množství  vitaminu C, karotenoidů a cenných minerálů, jako železa a manganu. Podporuje  látkovou výměnu (metabolismu) i uvolňování  kyselých usazenin a jejich vylučování  z těla – vede k odkyselení organismu. Blahodárně působí na pohyblivost kloubů a jejich regeneraci po dlouhé zimě. Z kořenů, které vytrháte na zahradě, můžete uvařit čaj, který působí močopudně.

 

 

Popenec obecný (Glechoma hederacea) je léčivá a užitková rostlina. Je to vytrvalá, až 30 cm vysoká bylina s okrouhlými zubatými listy a modrofialovými květy. Popenec roste hojně na okrajích lesů a křovin, podél cest a na stráních od nížin do hor. Popenec obsahuje až 7 % tříslovin, silici, draselné soli, cholin, saponiny, hořčiny, glechomin a další složky; v čerstvé nati je i provitamín A, vitamín C aj.

Odedávna se uplatňuje v kuchyni i lidovém léčitelství. Ve středověku byl popenec považován za zázračnou rostlinu, chránící před morem a očarováním. Nať se sbírá v dubnu až květnu. Má příjemnou vůni a kořenitou chuť.

V kuchyni se používá čerstvá i sušená nať, přidává se do sušené zeleniny a masa, karbanátků a zeleninových polévek. Čerstvým popencem ochucujeme omelety, tvarohové pomazánky, bramborové saláty, míchaná vajíčka, kořeníme jím i vařené brambory.

V lidovém léčitelství popenec podporuje chuť k jídlu a je vhodný pro osoby se sníženou žaludeční kyselostí.

Šrucha zelná (Portulaca oleracea) je jednoletá rostlina z čeledi šruchovitých (Portulacaceae). Má hladký, načervenalý, většinou plazivý stonek. Listy jsou střídavě seskupeny v lodyhy a stopky. Žluté květy jsou až 6 milimetrů široké. Pro svoji mírně kyselou a slanou chuť je používána v kuchyních v téměř celé Evropě, na Blízkém východě, v Asii a v Mexiku. Jedlé jsou stonky, listy i poupata květů. Šrucha může být využita jako součást salátu, opečena na pánvi či připravena jako špenát. Je vhodná také do polévek a omáček. Šrucha je velmi významná svým, mezi rostlinami mimořádně vysokým, obsahem ω-3 mastných kyselin, zejména kyseliny α-linolenové a kyseliny eikosapentaenové.

Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora) je jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovitých. Roste na polích v okopaninách, na zahradních záhonech, vinicích. Preferuje hlinité až písčité, středně vlhké, živinami bohaté, kypré půdy. Je to nitrofilní a světlomilný druh. Pěťour malokvětý se používá v lidovém lékařství. Obsahuje bílkoviny, flavonoidy, trochu silice, pryskyřičné látky, saponiny, vitamín C a další látky. Sbírá se kvetoucí nať (Herba galinsogae), která se suší. V kuchyni se používají mladé listy a výhonky. Dají se vařit jako špenát, používají se jako součást zeleninových salátů, lze je užít i jako přílohu.

Ptačinec prostřední (Stellaria media) patří do čeledi hvozdíkovitých. Je vysoký 10–30 cm. Je to jednoletá bylina, která roste celý rok. Ptačinec je bohatý na vitamíny, zejména C, éterické oleje, slizové látky a minerály. Vedle draslíku a kyseliny křemičité obsahuje, kromě jiného, zinek, fosfor, hořčík a měď. Dá se sklízet  a používat čerstvý skoro po celý rok.  

Podobné články

FIRST LEGO League
V sobotu 1. prosince proběhlo v Karlínském Spektru DDM hl. m. Prahy na Karlínském náměstí od 9.00 pražské kolo již třináctého ročníku celosvětové robotické a přírodovědně zaměřené soutěže FIRST LEGO League.
Geologie a mineralogie
Praktické poznávání minerálů ze sbírky Stanice přírodovědců, porovnávání jejich tvrdosti, třídění podle fyzikálních vlastností, odlévání zkamenělin.
Dotace MČ Praha 5
Za podpory Městské části Prahy 5 se nám daří udržovat naši zahradu, připravovat rozmanité výukové programy pro školy a pořádat tematická odpoledne pro veřejnost.
Soutěže
Organizace původních odborných soutěží Stanice přírodovědců DDM hl. m. Prahy – Botanická soutěž, Pražský glóbus, Foto na šňůře a Krokouš. Spolupráce při odborných soutěžích Českého zahrádkářského svazu – Mladý zahrádkář a Floristická soutěž.
Pražský glóbus
Původní geografická soutěž Stanice přírodovědců DDM hl. m. Prahy je určena žákům základních a středních škol.
Bodový program
Bodový program je založen na principu sbírání bodů za využívané volnočasové a zájmové aktivity v DDM hl. m. Prahy. Jeho čerpání podporuje účastníky v dalších volnočasových aktivitách, pobytových akcích a příměstských táborech DDM hl. m. Prahy. Body lze čerpat též za reklamní předměty podporující zdravý životní styl, bezpečnost a rozvoj osobnosti.
Chemie
Od školního roku 2012/13 laboratoř chemie na Stanici přírodovědců úzce spolupracuje s Ústavem organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR v Dejvicích. Ti nejlepší mají možnost o prázdninách pracovat několik týdnů na pracovištích ÚOCHB.
Biologická olympiáda
Vědomostní soutěž pro žáky základních a středních škol se zaměřením na biologii. Soutěž vyhlašuje MŠMT. Soutěž se člení na čtyři kategorie podle stupně studia soutěžících. V každé kategorii se koná několik postupových kol. Prvním kolem je vždy školní kolo, které na škole organizuje pověřený učitel, a při němž účastníci plní praktické a teoretické úkoly podle zadání a poznávají předložené přírodniny. Nejlepší soutěžící postupují do vyššího kola. V případě kategorií pro základní školu a nižší gymnázium se konají okresní kola. U kategorie pro nejvyšší ročníky středních škol se koná ústřední kolo.
Klub Outsider aneb I technik musí ven
Klub Outsider to jsou prázdniny uprostřed týdne. Za první měsíc jsme stihli cvrnkat kuličky na Letné, lézt po stromech i spadnout do Vltavy. Inu, čtěte ►
Divadelní – hudební sál
Kinosál – víceúčelový sál s pódiem a projektorem
rozměry:
sálu: 4,8x12 m, pódia: 4x4,8 m, (50 míst k sezení)
cena:
250 Kč/h místnost, 50 Kč/h projektor, 100 Kč blok flipchartových papírů (25 ks)