DDM hl. m. Prahy
Stanice přírodovědců
Stanice přírodovědců

Znáte kalabasu?

Znáte kalabasu?

Také máte rádi něco neobvyklého? My ano, a proto jsme letos vyseli několik semínek jedné hodně zvláštní rostliny. Odborně se jmenuje Lagenaria siceraria (tykev lahvovitá), ale je známá spíše pod názvem kalabasa nebo „indiánská okurka“.

Původně pochází pravděpodobně z tropické Afriky, dnes je rozšířena po celém světě.  Rostlina je jednoletá, má bujný vzrůst a potřebuje dostatečnou oporu, neboť je popínavá. Předpěstovává se ze semen a ven se vysazuje až v druhé polovině května. Miluje slunce, teplo a výživnou půdu. Za den v příznivých podmínkách může vyrůst až o 50 cm. Při poklesu teplot pod 10 °C naopak růst zastavuje. Listy má podobné cuketám, ale květ je bílý (cukety mají žlutý). Při poranění lodyh či listů nepříjemně zapáchá.

Plody jsou nejrůznějších tvarů, můžou mít délku i přes jeden metr (právě takovou jsme vyseli, kultivar se jmenuje „Kikinda“). Mladé plody se mohou konzumovat syrové na saláty či z nich vyrobit podobné pokrmy jako z cuket. Starší plody hořknou, ale pokud je necháte dorůst a později vyschnout, můžete si z nich vyrobit nejrůznější předměty. Zajímavé je, že plod po odřezání určité části (ponechán na rostlině) je schopen znovu dorůst.

Z plodů se vyrábí nádobí, krmítka či hudební nástroje. Nejvíce se ale používají jako nádoby na popíjení nápoje maté (připravuje se z listů cesmíny paraguayské), který má povzbuzující účinky a který s oblibou popíjejí jihoameričtí indiáni. Výhodou takových nádob z kalabasy je, že nepropouštějí vodu.

Tak co, zkusíte si také kalabasu vypěstovat? 

 

Také by vás mohlo zajímat:

  • Nový kroužek orientačního běhu!

    VÍCE INFORMACÍ
  • Ermitaňo XXXIX

    VÍCE INFORMACÍ
  • Příspěvek na kroužek – Aktivní město

    VÍCE INFORMACÍ
  • Paměť jsme my – příběhy pamětníků 2. světové války v divadelním oživení

    VÍCE INFORMACÍ
  • Jednodenní adventní výlet – Poniklá

    VÍCE INFORMACÍ