DDM hl. m. Prahy
Stanice přírodovědců
Stanice přírodovědců

Jarní migrace ptáků

Návrat ptáků z teplých krajin

Právě v těchto dnech můžete na obloze zaznamenat přesun některých ptačích druhů zpět na jejich letní hnízdiště. V našich podmínkách lze za první ptačí posly jara považovat husy velké, které se vrací již během února a patří mezi běžné tažné ptáky. U některých ptačích zástupců však není striktně dáno, zdali na zimu odletí nebo ne. Příkladem může být kos černý, kterému se v Praze zalíbilo natolik, že nemá potřebu na zimu odletět. Důvodem je především vyšší teplota ve městě, dostatek potravních zdrojů a naopak méně predátorů. Kosí populace na venkově ovšem pravidelně migrují a zimu tráví raději na severu Itálie, případně jihu Francie. Nenechte se zmást i tak známými druhy, jakým jsou sýkorky. Vypadají stejně, avšak zimu u nás netráví ty samé sýkorky jako v létě, nýbrž cestovatelé ze severnějších oblastí, kteří u nás tráví mírnější zimní období. Tomuto zjištění významně pomohla metoda kroužkování, která funguje spolehlivě již více než 120 let. Její nevýhoda spočívá především v tom, že nelze zjistit informace o pohybu jedince mezi místy označení a nálezu. Proto se do popředí dostávají modernější metody, jakými jsou například GPS vysílačky nebo geolokátory, které jsou finančně nákladnější, avšak umožňují sledovat ptáky v průběhu celé jejich migrace. Během více než 30 let, kdy se vysílače používají, se podařilo výrazně snížit jejich hmotnost až na 5 g, tudíž je lze umístit i na menší jedince do velikosti kukačky obecné. 

Co vede ptáky k tomu, aby opustili své přechodné bydliště a vydali se zpět na cestu domů? Impulz k návratu ze zimoviště na letní hnízdiště je dán částečně geneticky (řízeno tzv. clock geny) a ptáci ho mají vrozený. Zásadní vliv má také prodlužující se den, který spustí v organismech ptáků hormonální změny a připraví je na dlouhou cestu domů. Již několik dní před samotnou „akcí“ si ptáci doplní energetické zásoby, aby vydrželi náročný let zpět. Vědci odhadují, že tím dojde k navýšení jejich hmotnosti o 20 až 50 procent! Zajímavostí je, že cestu ze zimoviště do letního hnízdiště uletí jedinci mnohem rychleji než při letu opačným směrem. Velký vliv má v tomto případě zřejmě rozmnožovací a hnízdní pud a touha po vyvedení mláďat.

Většina druhů neletí celou trasu nonstop, ale dávají si krátké přestávky. Někdy se tak může stát, že vlaštovky nebo jiřičky, při svém návratu z jižní Afriky, zakotví na pár dní u Středozemního moře a dobijí energii. Proto se nedá odhadnout přesná doba jejich příletu. Jejich cesta měří celkem 5 000 km a v průměru se udává, že za den uletí 200 km.  

Během migrace se orientují především zrakem, kdy reagují na významné prvky v krajině (pohoří, potoky, dobře osvětlené body – majáky apod.). Důležitou roli hraje také směr a úhel dopadu slunečního svitu, v noci jim pak významně pomáhá postavení Měsíce a hvězd. Při zatažené obloze využívají vnímání zemského magnetismu, pomocí kterého rozeznávají světové stran

Za zmínku stojí rekordman v délce letu, a tím je rorýs obecný. Tento nenápadný ptáček velikost vlaštovky patří společně s kolibříky do řádu svišťouni (neplést se svišti!) a stavba jejich těla jim umožňuje trávit většinu času ve vzduchu. Za letu probíhá lov potravy (patří mezi hmyzožravce), páření a dokonce i spánek! Udává se však, že nikdy nedojde k úplnému útlumu mozkové aktivity a spaní probíhá tzv. „na půl hlavy“, kdy jedna hemisféra odpočívá a druhá kontroluje okolní dění.  Na zem přistává pouze v době hnízdění. Jeho krátké končetiny mu však neumožňují pohyb, proto hnízdí na kolmých stěnách nebo stromech. Mláďata po vylíhnutí zůstávají v hnízdě po dobu asi 40 dnů a poté se vydávají na dlouho trasu jako jejich rodiče. Vědci udávají, že rorýs tráví ve vzduchu v průměru 200 dnů, aniž by přistál na zem!

Závěrem bych ráda zmínila termín 1. dubna, který má většina lidí spojena s aprílovými žertíky. Více než 100 let se však tento den slaví jako Mezinárodní den ptactva a klade si za cíl upozornit veřejnost na nutnost ochrany druhů a především jejich stanovišť. Ptáci hrají nezastupitelnou roli v ekosystémech a díky intenzifikaci zemědělství dochází postupně k zániku původní krajiny a snížení biodiverzity. Používáním pesticidů na polích přichází ptáci o potravní zdroje, nedostatek keřů a neposekaných mezí pak vede ke ztrátě míst ke hnízdění. Proto je snaha ochránců zachovat dostatečně členitou krajinu s vyšším podílem přirozených biotopů (křovinaté koridory, louky, travní pásy apod.).

Autor článku: Barbora Kurkinová

 

Také by vás mohlo zajímat:

  • Naši noví koně

    VÍCE INFORMACÍ
  • Tanec na dálku – taneční soutěž Karlínského Spektra

    VÍCE INFORMACÍ
  • Relaxační omalovánka

    VÍCE INFORMACÍ
  • Bodový program (klientský účet)

    VÍCE INFORMACÍ
  • Místo květináčků šnečí ulity

    VÍCE INFORMACÍ