DDM hl. m. Prahy
Stanice přírodovědců
Stanice přírodovědců

Zimování želv

Listopad klepe na dveře, a tak asi už včera bylo pozdě začít řešit letošní zimování želv. Zdaleka ne všichni teraristé-začátečníci tuší oč se jedná, a tak se sluší na úvod připomenout, že leckteré druhy běžně chovaných druhů želv více či méně vyžadují zimní odpočinek. A protože se v dnešní době značně těší oblibě především právě želvy rodu Testudo, kterých se tento problém týká, mohli bychom si o něm trochu promluvit.

Mezi nejčastěji chované druhy suchozemských želviček, které zároveň potřebují hibernovat, patří želva zelenavá (Testudo hermanni), želva vroubená (Testudo marginata), želva žlutohnědá (Testudo graeca) a želva stepní (Testudo horsfieldi). Leckdo vám poví, že suchozemská želva zimovat nutně nemusí. Jenže ona je to jen polopravda. Samozřejmě, že jí můžete nechat přes zimu v teráriu a dělat, jako by se venku nechumelilo. Akorát je nutné myslet na to, že pro zmíněné druhy želv je zimní klid součástí života, a tudíž případným nezimováním lze napáchat klidně i stejných škod jako špatným zimováním. S tím, že u špatně nezimovaných želv nehrozí okamžitá smrt zvířete, ale "jen" zdravotní komplikace či špatný růst želvičky. Pokud špatně zazimujete, popř. želvu na zimování špatně připravíte, může být výsledek poměrně snadno tragický! A tak mějte na paměti několik těchto zásad:

1) Želva musí být v dobré kondici, tedy během roku se dostatečně zásobit energií z vhodné potravy, musí být dostatečně hydratovaná a zdravá (žádný výtok z očí nebo nozder, jasná očka, pevný krunýř, ... ).

2) Nelze vzít želvu z vyhřátého terária a dát ji do chladu. Proces musí probíhat pozvolna.

3) Teplota vhodná pro zimování výše uvedených druhů se pohybuje kolem 5–6 °C. U evropských suchozemských želv je nutné udržovat vlhkost v zimovišti.

4) Délka zimování záleží na tom, kde zimujete a na počasí venku. A samozřejmě také na kondici želvy a vašich možnostech. U velmi malých želviček je vhodné zvážit kratší dobu zimování.

U želv žijících celý rok venku ve výběhu je proces snazší, neboť želva se ke spánku připraví vlastně sama. Je samozřejmě nutné jí poskytnout vhodné místo, kde se na podzim zahrabe do hlíny (třeba zateplená bouda bez dna). Nikdy želvičku, která bude zimovat, nepřesouvejte po létě do teplého terária. Následující postupy se liší chovatel od chovatele. Někdo má ve výběhu zateplené a uzavíratelné boudy, kde želvy přečkají celou zimu (pod dohledem chovatele, který hlídá zda teplota v boudě neklesá nebo nestoupá), zatímco jiní želvy přesouvají do bedýnek do sklepů nebo lednic, kde zvířata zajístí před rušením, před hlodavci, před plísněmi, před teplotními výkyvy (pozor u ledniček na takové, které mají vbudovaný mrazák – může snadno dojít k průšvihu; stejně tak je nutné si ohlídat výpadky proudu, pro druh vhodnou vlhkost, stálost teplot, ... ). Nikdy želvu před přesunem do bedýnek nekoupejte! Jí skutečně nevadí, že je celá od hlíny, možná naopak. Bedýnka na zimování nemusí být vlastně nijak extra vystlaná nebo vybavená, přičemž opět platí, že si každý zavede svou osvědčenou metodu. Někdo používá na dno substrát ze slámy, jiný z listí z topolu a jiných neplesnivějících listů, další použije hobliny, někdo dá na dno jen ubrousky nebo textilii, zatímco jsou i chovatelé, kteří umožní zahrabat se do kypřejšího substrátu i v bedýnce. Bedýnka musí samozřejmě umožnit nějaký přístup vzduchu dovnitř, takže je záhodno jí perforovat aspoň víko a optimální je, aby nebyla úplně průhledná.

Želvičky, které bydlí s vámi doma v teple, musíte na případné zimování připravit vy sami. I na tomto aspektu chovu lze opět demonstrovat, že chov želv rodu Testudo v bytě bez možnosti alespoň letnění je možná zbytečně komplikovaný a je na místě zvážit, zda je nutné tyto slunce milující želvičky držet celý život v teráriu pod umělým osvětlením. Pokud se i přesto rozhodnete pro jejich chov výhradně v teráriu, pak je na místě připomenout pravidlo, že je LÉPE NEZIMOVAT ŽELVU VŮBEC NEŽ ŠPATNĚ. Pokud bydlíte v dobře zatepleném bytě bez možnosti využít chladnější prostory k přípravě na zimovaní, zvažte variantu nezimovat a jen želvě udělat v teráriu "roční období" se změnou v jídelníčku (větší podíl v létě nasušené potravy v krmné dávce a celkově méně krmit) a kratší dobou osvitu.

Pokud ale máte možnost želvu přemístit do místností, kde je teplota nižší než pokojová a v řádu dní až týdnů jí postupně přimět hibernovat, pak to je samozřejmě pro želvu lepší. Koncem září, v půli října je nutno v určitý čas přestat terárium vytápět, zkrátit dobu osvitu (až postupně přestanete svítit zcela) a želvu (a teploty v teráriu) pečlivě pozorovat. Každý máme jiné podmínky, takže se tady trochu obtížněji radí. Ale musíte se vynasnažit želvičku v klidu a beze stresu připravit na nízké teploty, což je v podmínkách bytů složitější. Jak bylo výše naznačeno, je zapotřebí zajistit POZVOLNÝ pokles teplot až k těm zmíněným cca 5–6 °C, kdy želva hibernuje a lze ji přemístit na místo, kde bude spát až do jara. K zimování v bytech výborně poslouží výše zmíněná lednice. Pokud jste teprve ve fázi, kdy se na želvu připravujete a zároveň víte, že nemáte možnost ji chovat venku anebo zimovat, pak je nutné připomenout existenci celé řady jiných zajímavých druhů želv, které nezimují a ani nedorůstají velkých rozměrů a tudíž mohou celý rok žít spokojeně v teráriu v bytě.

Během hibernace želvy nerušte. Jen občas zkontrolujte, zda je vlhkost i teplota v pořádku, zda želvy viditelně nehubnou nebo jinak netrpí. Nebojte se, že slyšíte z lednice hrabání. Želvy se během zimování celkem dost pohybují. Jen se nesmí probudit, neměly by otevřít oči. Konec hibernace na jaře musí proběhnout také velmi opatrně a pozvolna. Je to příprava na zimování naruby, trvá celé dny až týdny a jakýkoliv spěch by želvu mohl stát život. Opět zde platí, že želvu po probuzení nesmíte koupat, a už vůbec ne ve vlažné vodě. Jakékoliv teplotní skoky jsou u plazů koledováním si o malér. Zde mají opět výhodu chovatelé, kteří mají zvířata celoročně venku. Stačí se jen řídit přírodou a želvími instinkty. A radami chovatelů, ideálně těch, od kterých jste želvičku pořídili. Proto připomínáme, že je vždycky lepší (ostatně jako u všech zvířat), najít si "toho svého" chovatele, který vám nejen prodá zvířátko, ale ještě mu nebude jedno, jak se tomu zvířátku u vás bude dařit a rád vám poradí.

Přejeme vám hodně zdaru, želvám příjemný odpočinek a těšíme se na další želví sezonu!

Autor: Eva Karbanová

Také by vás mohlo zajímat:

  • Klientské účty a přihlašování do kroužků a na tábory

    VÍCE INFORMACÍ
  • Paměť jsme my – příběhy pamětníků 2. světové války v divadelním oživení

    VÍCE INFORMACÍ
  • Družinka KS nově se zájmovými kluby

    VÍCE INFORMACÍ
  • Divadelní soubor Opona doplňuje členy!

    VÍCE INFORMACÍ
  • Hledáme členy do pěveckého sboru

    VÍCE INFORMACÍ