Divoký tanec byl radostnou odpovědí na zážitek z výstavy fotografií. Proč ty silné emoce? Výjimečnost, výjimečnost!
Fotografie, které vznikly fotochemickou cestou negativ-pozitiv, jsou dnes, v digitální éře, skutečně výjimečnou, unikátní záležitostí.
A přesto mohou být dostupné. Ne všude, a ne vždy. Jedním z posledních míst, kde se s ní mohou zájemci setkat, je klub analogové fotografie ve Stanici techniků. Ne jako diváci, konzumenti, ale jako tvůrci! Skvěle vybavený fotoateliér a fotokomory umožňují výuku řemesla, počínaje technikami osvitu v závislosti na funkcích fotoaparátu, přes vyvolávání filmů a zvětšenin, až po cesty do historie média. Začátečníci i pokročilí mají rovněž dostatek příležitostí sdílet svoji autorskou tvorbu, ale současně spolupracovat na společných etudách.
Lidé se často ptají, kdo je ta nadšená žena? A kdo je ta druhá, která již své emoce evidentně zvládla?
Obě se staly členkami fotoklubu. Velmi rychle si osvojily technologické postupy a brzy uspěly i v různých fotografických soutěžích.
Obě vzpomínají na své začátky: "Jakmile jsem začala pravidelně navštěvovat fotoklub, zmizela mi artróza a přestaly mi bolesti zad." Další doplňuje: "Já jsem zase měla dlouhodobě problémy s lupénkou, nevím, jestli je to tou vůní vývojky a ustalovače, ale lupénka po několika týdnech zmizela."
Klub analogové fotografie ve Stanici techniků je rovněž místem setkání generací. Lektor Matyáš Baron k tomu říká: "Nejsou žádné problémy s velkým věkovým rozptylem. I patnáctiletý člověk se umí chovat velmi korektně a dospěle. Naopak penzista zde může prožít záchvěvy mládí. Samozřejmě ve vší počestnosti a mravnosti. Pamatuji si, že jsme staršímu, asi 80letému muži museli vysvětlit, že nemůže plácat modelky po zadku. Dnes je vše v pořádku, skupiny pracují v harmonii."
Klub analogové fotografie stále přijímá nové členy.