DDM hl. m. Prahy
Jezdecké středisko Zmrzlík
Jezdecké středisko Zmrzlík

Oldenburský kůň



Historie plemene

Na konci 18. století se do Oldenburska dostali také angličtí polokrevní hřebci. Ti byli dovezeni, aby křížením s místními koňmi vytvořili ušlechtilé a elegantní koně. Následně se chovatelé snažili vzhled oldenburského koně ustálit a tak neprobíhala další křížení, tedy až do konce 19. století. Kolem roku 1897 byla znovu přimíchána krev anglických plnokrevných koní, tentokrát se jednalo o potomky známého jezdeckého koně Eclipse. Následně se do chovu dostali i kříženci hannoverských koní nebo normandů.  

Po první světové válce se zvedl zájem o tyto koně jako o pomocníky v zemědělství. Až po druhé světové válce zájem o koně ochabl, protože se koně začali využívat především jako jezdecké koně. Chovatelé oldenburských koní se rozhodli přizpůsobit koně moderním požadavkům a tak znovu probíhalo křížení. Právě v této době vznikl moderní typ oldenburského koně.

Charakteristika

Oldenburský kůň měří v kohoutku 168 až 178 cm (podle jiných zdrojů 165–180 cm). S obvodem trupu kolem 2 metrů se řadí mezi nejmohutnější plemena podobného typu. Hlava má poněkud vyklenutý profil, zato je však celkem dobře zavěšená na krku. Krk je dlouhý, silný a mohutný. Jeho trup je hluboký a zanechává si délku i linii koně kočárového. Záď je velmi široká, silná a má dostatečnou délku, což přispívá k pověsti dobrého skokana. Nohy koně jsou velmi silné a robustní. Významný prvek tvoří rovněž tvar kloubů, které jsou rovněž velmi velké a silné. Největší zájem však vzbuzuje tvar kopyt, jenž odpovídá celkové robustní postavě. Jeho zbarvení se pohybuje od tradičních hnědáků po vraníky. Mezi evropskými teplokrevníky však vyniká velmi dobrými kopyty, což u ostatních zástupců této skupiny není příliš běžné.

Oldenburský kůň se řadí mezi velmi učenlivé a klidné typy s vynikajícím charakterem, přátelským a upřímným výrazem. V poslední době se řadí do skupiny předních jezdeckých koňů, a to i vhodných pro skokové soutěže či drezuru. Dnes je rozšířen především po Evropě, ale nalezneme jej i v Severní Americe.

Podobné články

Skijöring
Skijöring je zimní sport, při kterém je člověk na lyžích připoután tažným lanem ke koni, psu (nebo více psům) či motorovému vozidlu. Název pochází z norského slova skikjøring, které znamená doslova "řízení na lyžích".
Irský cob
O vznik tohoto atraktivně skrvnitého typu koně se zasloužili irští cikáni již ve středověku. Tinker v překladu znamená dráteník, což bylo právě povolání cikánů a chudých kočovníků. Koně s nestálou barvou ve formě velkých barevných ploch střídající bílou barvu s hnědou, černou i rezavou. Byli bez výjimky mezi tehdejšími, často vznešenými, chovateli zcela opomíjeni a nežádáni.
Jezdecký areál
Náš areál se nachází v Praze 5 - Řeporyjích, dostanete se k nám autobusem 246 z metra Luka nebo vlastním vozem. Poznáte nás díky našemu barevnému logu DDM hl. m. Prahy.
Dlouhomladí

Na jaře 2017 byly na střediscích DDM hl. m. Prahy otevřeny kurzy pro seniory – vždy podle zaměření střediska (počítače na Stanici techniků, zahradničení na Stanici přírodovědců, cvičení na Stadionu mládeže...). V tvůrčím, komunitním prostředí bylo jen přirozené rozšířit nabídku aktivit napříč generacemi.
Ary
Ary Hafling, nar. 4. 6. 2007 Na Zmrzlík přišel na přelomu léta a podzimu 2011, kdy mu bylo 5 let.
Nejstarší kůň
Koně jsou na první pohled nádherná a vznešená stvoření, průměrný věk koně se liší u jednotlivých plemen. Obecně platí, že nejdéle žijí malá plemena – poníci, islandští koně (25–30 let), chladnokrevní koně (14–18 let), teplokrevní koně (16–25 let), arabští koně (25–30 let). Nejpřesněji se věk koně odhaduje podle koňského chrupu. Zuby se obrušují a mění své postavení.
Jaké oblečení ke koním
Při výběru správného obleční pro jízdu na koni je třeba dbát na praktičnost, pohodlnost a bezpečnost. Kromě dlouhého rukávu, přiléhavých kalhot a vysokých bot je nedílnou součástí vybavení jezdce jezdecká helma a vesta. Vhodně zvolené oblečení je důležité.
Hannoverský kůň
Hannoverští koně se těšili hojné královské podpoře ještě před založením hřebčince v Celle. Bílý hannoverský kůň zdobil štít s erbem kurfiřta Ernesta Augusta (1629–1698) a slavní královští krémoví hannoveráni (bíle narození bělouši) se světle kávovými hřívami a ohonem se z podnětu manželky kurfiřta Sophie chovali v královské rezidenci v Herrenhausenu.
Co musíme znát!
Kdo chce jezdit na koni, musí se naučit jej správně nauzdit a nasedlat. Přinášíme základní informace o tom, z čeho se sedlo i uzdečka skládají. Dále také každý jezdec musí vědět dle jakých pravidel se pohybovat na jízdárně a orientovat se v základních cvicích.