DDM hl. m. Prahy
Stanice techniků
Stanice techniků
přihlášení (kroužky, tábory)

"Sovětský sen“ aneb největší letadlo světa – Antonov An-225 Mrija



Největším létajícím korábem na světě je původně sovětský strategický transportní letoun Antonov An-225 Mrija (ukrajinsky „sen").
Jak již název napovídá. Stroj byl navržen konstrukční kanceláří Antonov, pojmenované po slavném sovětském leteckém konstruktérovi – Olegu Konstantinoviči Antonovovi (1906–1984). Důvodem vyvinutí tohoto obřího letadla byl Projekt Buran, tedy požadavek na transport raketových motorů Eněrgija nebo Proton a raketoplánu Buran pro kosmický program Sovětského svazu.
V budoucnu se s An-225 počítalo pro nesení nového raketoplánu MAKS (vyvíjen od roku 1980), který měl startovat na oběžnou dráhu přímo ze zad letounu.
An-225 byl vyvinut z menšího „bratříčka“ An-124 Ruslan, který se na obloze objevil v roce 1982. Oproti Ruslanu má Mrija prodloužená a zesílená křídla (na která byly přidány další dva dvouproudové motory – celkem jich má tedy 6), dále byl rozšířen a prodloužen trup a přidány k podvozku další čtyři páry kol (celkem 32 kol, z toho 4 kola příďového podvozku). Použita byla dvojitá ocasní plocha (důvodem je narušení toku vzduchu při přepravě těžkých nákladů na hřbetu letounu).   

Nouzové přistání v Praze

První vzlet se uskutečnil 21. prosince 1988. I s kosmoplánem Buran pak Mrija vzlétla 13. května 1989, kdy jej převážela z letiště Žukovskij na kosmodrom Bajkonur (Kazachstán). Již za měsíc s ním letěla na leteckou přehlídku do Paříže. Při zpáteční cestě 19. června 1998 musela nouzově přistát na Letišti Praha-Ruzyně (důvodem byla závada na hydraulice). Praha se tak stala teprve druhým městem na světě (mimo SSSR), kde Mrija přistála.
Po zrušení projektu kosmoplánu Buran byla Mrija v roce 1994, jako nepotřebná, odstavena na letišti v Gostomelu (do té doby 347 letů, 200 letových hodin).
Ve vzduchu se opět objevila 7. května 2011 (třicetiminutový let okolo letiště). Před tím však prošla modernizací elektroinstalace a motorů – označována AN-225-100.
V současnosti je využívána společností Antonov Airlines (Antonov Design Bureau) s ukrajinskými výsostnými znaky a označením UR-82060.

Zajímavosti

Původně měly být vyrobeny dva kusy – druhý stroj však z ekonomických důvodů nebyl dokončen. V současnosti se spekuluje o koupi nedokončeného stroje Číňany, kteří jej chtějí zprovoznit a začít stavět další. Spekuluje se o možnostech startu čínských raketoplánů ze zad An-225 (jak to ostatně plánoval i Sovětský svaz).
Nikde v tehdejším SSSR nebyla tak velká hala, kde by se mohl stroj montovat. Letoun se tak stavěl společně s montážní halou – v SSSR bylo možné vše.
Když bylo letadlo dokončeno, Sověti zjistili, že na letišti nemají odpovídající jeřáby, které by byly schopné na hřbet umístit kosmoplán Buran.
Mriju využívají i společnosti jako Boeing či Airbus.
Nejtěžší náklad o hmotnosti 247 tun převážela Mrija z Prahy do Taškentu (odlet z Prahy 16. 6. 2004). Jednalo se o zařízení pro ropovod.
Na každé straně podvozku jsou dva páry otočné a dovolují tak otočení letadla na 60 metrů široké dráze!
Přední podvozek je výškově nastavitelný – dovoluje tak jednodušší nakládku a vykládku.
Cena Mriji se odhaduje na čtvrt miliardy dolarů.
V nákladovém prostoru by se mohl uskutečnit první let bratří Wrightů či by se do něj vešel celý trup známého B737 nebo A320.
Dle provozovatele je Mrija schopna, po nezbytných úpravách, převézt naráz 1 500 pasažerů! Největší dopravní letadlo světa Airbus A380 jich zvládne ve verzi economy 855.
Při jednom svém letu v roce 1989 z Kyjeva zvládla Mrija 109 světových rekordů (dostup, nosnost, dolet atd.). Nyní jich má na kontě 240.

Mrija v ČR

Již zmiňované první přistání na území ČR se uskutečnilo 19. června 1998 na pražském ruzyňském letišti. Šlo o nouzové přistání z důvodu poruchy na hydraulice.
Červenec 2003 – Letiště Praha-Ruzyně – tři bagry, dva buldozery, radlice a táhla (necelých 171 tun). Nejtěžší z bagrů vážil úctyhodných 37 tun.
16. června 2004 – Letiště Praha-Ruzyně – nejtěžší náklad v historii Mriji (247 tun). Jednalo se o vrtná zařízení.
28.–29. září 2006 – Letiště Praha-Ruzyně – převoz turbín z Berlína do Číny.
Leden 2015 – Letiště Leoše Janáčka v Ostravě-Mošnově – dvě přistání a odvoz vojenské techniky do Afriky.
Květen 2016 – Letiště Václava Havla – odvoz 120 tun těžkého turbogenerátoru do australského Perthu. Zatím poslední návštěva tohoto úžasného letadla v ČR – všichni se již těšíme na další ;)

Technické údaje

Posádka: 6 osob (pilot, kopilot, dva palubní inženýři, navigátor, radista)
Možný doprovod: 70 pasažérů (paluba nad nákladovým prostorem)
Motory: 6x Lotarev (ZKMB Progress) D-18T, každý o tahu 229,5 kN
Maximální rychlost: 850 km/h
Rozpětí: 88,40 m
Délka: 84,00 m
Výška: 18,10 m
Dolet: 15.400 km (bez nákladu); 200 tun v trupu: 4.500 km; 150 tun v trupu: 7.000 km; 100 tun v trupu: 9.600 km
Obsah nádrží: 300 tun / 300.000 litrů
Maximální vzletová hmotnost: 640.000 kg
Náklad vně letadla: max. 200 tun
Náklad uvnitř letadla: max. 250 tun
Potřebná dráha pro vzlet: 3.000 m
Dostup: 11.000 m

autor: Ondřej Kozohorský