DDM hl. m. Prahy
Dům dětí a mládeže hl. m. Prahy
Dům dětí a mládeže hl. m. Prahy
přihlášení (kroužky, tábory)
Dům dětí a mládeže hl. m. Prahy

Historie DDM hl. m. Prahy



Autor: Libor Bezděk, ředitel

 

Dveře Domu dětí a mládeže hl. m. Prahy se poprvé otevřely již v roce 1950. Tehdy se nazýval Domem pionýrů a mládeže v Karlíně a vznikl mezi prvními v tehdejším Československu. Jeho zřizovatelem bylo prakticky po celou jeho historii hlavní město Praha.

V té době se tak (se zcela odlišným ideovým pozadím) začalo budovat středisko volného času, které je ojedinělým školským zařízením v rámci celé České republiky a které jistě bude mít svým návštěvníkům, a to nejen z řad dětí a mládeže, co nabízet i v budoucnosti.

Jako současnému řediteli mi nepřísluší hodnotit a nálepkovat minulost, kdy budování podobných zařízení neslo částečně znamení doby, v níž vznikala a pracovala. Po očištění metodických, ideologických a dalších „významných“ funkcí tohoto zařízení bylo nepochybné, že pražským dětem byl dán k dispozici zajímavý a lákavý objekt. Ten jim již tehdy dovedl nabídnout celou škálu volnočasových aktivit a vychoval nejen mnohé „specialisty", ale umožnil tisícům dětí i smysluplnou realizaci jejich zájmů.  

1950 - 1960

V první etapě začal tehdejší DPM v Karlíně působit pouze v budově současného Karlínského Spektra a soustředil v sobě veškerá oddělení od umělců přes techniky a přírodovědce až ke sportovcům či turistům. Od poloviny padesátých let postupně vznikala jednotlivá a samostatná střediska stanice tak, jak existují do současnosti. První byla Stanice mladých přírodovědců (mičurinců) na Smíchově, kterou následovala Stanice mladých techniků na Hradčanech (dnes v Praze 6 - Podbabě). Další rok byla založena, dnes bohužel již zaniklá, Stanice mladých turistů a jako poslední byl v akci Z v roce 1957 postaven Městský stadion mládeže v Praze 6 Na Kotlářce. Ve stejné době se začaly budovat i letní táborové základny Kačlehy, Davle, později Lomy u Jindřichova Hradce a Lhotka u Mělníka. Poslední dvě jmenované slouží DDM dodnes. V těchto letech plnil Dům v Karlíně i funkci celokrajského metodika jak pro Prahu, tak i pro střední Čechy, což bylo na přelomu 50. a 60. let spojeno s postupným vznikem jednotlivých pražských obvodních DPM.

Již v této době se zařízení věnovalo soutěžím pražských škol. V odborných soutěžích, především v Chemické a Biologické olympiádě, získala nezastupitelné místo Stanice přírodovědců, ve sportovních soutěžích pak Stadion mládeže.

 

1960 - 1970

V roce 1965 se výše jmenovaná střediska sloučila a započala společná historie DPM hl. m. Prahy, jehož ředitelem se stal PhDr. Oto Maget. V té době měl domeček ve vlastnictví mj. i malou „říční flotilu“ složenou ze dvou lodí. Jednou z nich byl (již nepojízdný) první kolesový parník pro osobní dopravu na Vltavě, Primátor Dittrich, vystupující pod svým novým uměleckým jménem Maxim Gorkij, a druhou byla motorová loď Jiskra, jejíž osud se naplnil v sedmdesátých letech po srážce s nákladním člunem na Labi.

Šedesátá léta přinesla nové činnosti, a ačkoli o smyslu některých lze s odstupem času pochybovat, znamenaly ve své době velké změny. DPM byl zodpovědný za zavádění tzv. polytechnické výchovy – pracovního vyučování, tehdy převratné novinky, pro kterou nebyli učitelé, pomůcky ani metodika do škol. Domeček stál i za vpravdě úspěšnou a prospěšnou akcí celopražské výuky plavání žáků základních škol, kdy se podle statistik podařilo naučit plavat 95 % absolventů těchto kurzů, což vedlo v následujících letech k prudkému snížení počtu utonulých dětí. Konec 60. let s sebou přinesl, byť jen na několik let, i dnešní název DDM hl. m. Prahy, čímž se naplnila symbolika toho, že ne všechna mládež se organizuje v Pionýru.

 

1970 - 1990

Období normalizace začalo právě zpětnou změnou názvu na počátku 70. let. Bylo vyměněno vedení a z některých nadšených revolucionářů roku 1968 se stali skalní normalizátoři. K tomuto období se mi nepodařilo zjistit příliš podrobností a za zmínku stojí snad jen vybudování nové budovy Stanice techniků a Turistické základny v Lomech u Jindřichova Hradce.

Mé vlastní zkušenosti začínají v roce 1977 a musím s radostí konstatovat, že například na samotném Stadionu mládeže, kde jsem jako malý atlet začínal, jsem se nikdy s jakoukoli formou ideologizace v práci s dětmi nesetkal. Jako členovi zájmového kroužku mi dokonce poskytli i jakýsi azyl, a abych nemusel navštěvovat nudné pionýrské schůzky při škole, byl jsem veden jako pionýr na Stadionu. Žádné košile či šátky, zkrátka jsem dělal to, co mne bavilo a nic víc. A tak když přišel listopad 89, nebyl vcelku důvod činnost revolučně měnit a pouze z pionýrů se opět, a doufám naposledy, staly děti. Nevím, jaká byla situace v samotném vedení DDM, ale je možné, že si navenek budovalo zcela jinou image. Když se na počátku 90. let 20. století vynořovaly diskuse o tom, zda domy dětí jakožto pohrobky socialistického školství zrušit či nezrušit, osobně jsem nechápal, jak by někdo mohl takovou veskrze užitečnou instituci zpochybnit. Ale je mi jasné, že vše je v lidech, a že jinde a jindy to mohlo být i jinak.

 

1990 - 2000

Po listopadu se samozřejmě mnohé změnilo. Do ředitelské funkce se vrátil po dvaceti letech Oto Maget, svoji činnost ukončili pionýrští metodici a metodické vedení ostatních pražských středisek volného času se změnilo v koordinační radu, jež svou prací zachránila od záhuby mnohé z pražských DDM v jejich porevolučním ohrožení. DDM hl. m. Prahy stál u založení EAICY – Evropské asociace zařízení volného času dětí a mládeže, navázaly se mnohé mezinárodní kontakty na všechny světové strany a hlavně se potvrdila nezastupitelná role středisek volného času - DDM v rámci školských zařízení.

Přestože kvůli restitučním nárokům zanikla Stanice turistů, její činnost částečně převzalo Karlínské Spektrum, které realizuje některé z původních "turistických" aktivit v Loděnici Vltava na Libeňském ostrově. Na druhou stranu získal DDM hl. m. Prahy v 90. letech pod svá křídla Jezdecké středisko Zmrzlík na samém okraji Prahy nedaleko Řeporyj a Klub Klamovka na Smíchově.

 

2000 - 2016

Rozvoj DDM hl. m. Prahy po roce 2000 je možné označit za zcela ojedinělý v celé České republice. DDM se rozrostlo a po povodni v roce 2002 se podařilo zrekonstruovat mnoho budov a celkově střediska získala modernější a vhodnější podobu.

DDM hl. m. Prahy nyní tvoří nyní sedm středisek: Karlínské Spektrum, Stanice přírodovědců, Stanice techniků, Klub Klamovka, Stadion mládeže, Jezdecké středisko Zmrzlík a Informační centrum pro mládež.

Součástí organizace jsou i ubytovací základny: Lomy u Kunžaku, Lhotka u Mělníka, Podhradí u Ledče nad Sázavou, Višňová u Křivoklátu, Vřesník u Humpolce, Janské Lázně a Střelské Hoštice.

Karlínské Spektrum, které bylo značně poškozeno povodní v roce 2002, prošlo celkovou rekonstrukcí, při které se podařilo mj. pomocí výtahu zajistit bezbariérový přístup téměř do všech prostor v budově. V suterénu jsou kromě technického zázemí (kotelna, sklady, strojovny) prostory bývalého klubu Podsklepeno a keramická dílna. V přízemí jsou dva taneční sály, prostory Informačního centra pro mládež, Centrum pro předškolní děti Kostička a učebna. Na dvoře je venkovní hřiště, které v zimě slouží jako ledová plocha s chladící jednotkou pro výrobu technického ledu. V prvním patře jsou situovány tyto prostory: Velký sál se zázemím, Divadlo Spektrum, počítačová učebna a baletní sál. V druhém patře je kromě dvou tanečních sálů i zázemí pro pedagogy. Třetí patro – půdní vestavbu – tvoří mnoho menších učeben a kluboven.

 

Areál Stanice přírodovědců (SP) prošel v posledních letech rovněž zásadním omlazením. Za grantové podpory MČ Praha 5 a díky tzv. Společenské odpovědnosti firem (Corporate Social Responsibility), kdy přímo ve stanici pracovali manažeři GE Money Bank, prošel venkovní areál rozsáhlou rekonstrukcí a zahrady, voliéry a výběhy získaly novou tvář. Od jara 2005 je na SP zpřístupněna naučná stezka skládající se z 16 ekologicky zaměřených tabulí a od roku 2006 mají jednotlivé druhy stromů v zahradě svá označení.
Nejvýznamnější změnou na SP jsou nové pavilony učeben a laboratoří, které byly zkolaudovány v létě 2006. Nachází se v nich nadstandardní prostory, které slouží nejen pro pravidelnou činnost, ale i pro pořádání soutěží či přednášek. SP tak získala 11 místností, z toho 3 místnosti věnované chovatelským a teraristickým kroužkům, dále přednáškový sál, laboratoře, klubovny. Starší a hojně navštěvovanou součástí SP jsou skleníky a tropické terárium.
Návštěvníci se mohou občerstvit v recepci U Klokana, Klub Zahrada je oblíbeným místem pro relaxaci a odpočinek, děti určitě potěší hřiště, možnost pohladit si poníky a kozu kamerunskou nebo si prohlédnout venkovní voliéry (s klokany, papoušky, kunou). Významně se rozšířily rovněž parkovací plochy v areálu SP (velké parkoviště za novou budovou).

Stanice techniků (ST) sídlí v Dejvicích ve čtyřpodlažní budově z roku 1980. V roce 2000 se podařilo dokončit několik let rozestavěnou střešní nástavbu, kde byly na místo původně projektované ubytovny postaveny víceúčelové sály dnes převážně sloužící k tanečním aktivitám. I díky výtahu se ST stala zcela bezbariérovou. Suterén je využíván návštěvníky Fotoklubu Líheň (velká a malá komora, fotoateliér a kancelář). Nachází se zde také dřevodílna i prostory pro činnost železničních a tramvajových modelářů (kolejiště a dílna). Dílna železničních modelářů prošla úpravami pracovních prostor i výměnou pracovních stolů tak, aby svými parametry vyhovovala i práci leteckých či jiných modelářů. Suterénní chodba se nedávno proměnila v Galerii Inkubátor – prostor, kde mohou svá díla vystavovat začínající umělci z řad fotografů či výtvarníků. K dispozici je zde i hudební zkušebna pro hudebníky či kapely a otevření klub Pohoda, kde mohou děti a mládež trávit volný čas bez nutnosti registrace a zcela zdarma.
V přízemí se nacházejí dvě Centra pro předškolní děti – Modrá a Žlutá Vlaštovka, hudebna, kinosál s pódiem, stepařský sál, učebny legorobotiky a legomechaniky. V prvním patře jsou výtvarné ateliéry a učebny výpočetní techniky, elektrotechniky. Dále zde najdete moderní osmiproudou autodráhu, na které se pořádají mezinárodní závody.

V prvním patře se nachází galerie Juliska, kde vystavují své práce absolventi Školy kreativní fotografie a Fotoklub Líheň. Druhé patro pak patří dvěma velkým tanečním sálům.

Klub Klamovka (KK) užívá památkově chráněnou historickou budovu z 18. století s menším dvorem a předzahrádkou na úpatí Strahova ze smíchovské strany. K činnosti je využívána i sousedící zahrada a okolní park. V roce 2004 zde proběhla rekonstrukce střechy a v roce 2006 byla pod dozorem památkářů zrenovována fasáda. Přízemí tvoří hudební a divadelní klub pro mládež (sál s pódiem, zvukařské a světelné vybavení), zázemí pro divadelní soubory (šatna, sklad kulis a kostýmů), kavárna, učebna pro hudební kroužky. Prostory klubu a kavárny jsou využívány rovněž k výstavám fotografií a obrazů. V 1. patře jsou prostory pro zájmovou a příležitostnou činnost – velký víceúčelový sál, keramická a výtvarná dílna. 2. patro slouží jako ubytovací zařízení s možností ubytování pro celkem 22 osob ve 3 pokojích + sociální zařízení a malá kuchyňka.

Stadion mládeže (SM) má k dispozici areál o rozloze cca 30.000 m2 v klidové zóně Dejvic, který tvoří krytá sportoviště: víceúčelová hala s florbalovým povrchem Tarkett o rozměrech 60x 25 m postavená v roce 2003, nedávno byla vybavena i vnitřní lezeckou stěnou, přetlaková hala s umělým povrchem Regupol z roku 2000, hala stolního tenisu s povrchem Taraflex, posilovna a tělocvična Centra předškolního sportu s povrchem tatami na úpolové sporty, jógu a kondiční cvičení, která vznikla dostavbou původně rozestavěného objektu sauny v roce 2001. Dále jsou zde otevřená sportoviště: atletické hřiště s oválem a sektory se speciálním umělým povrchem Conipur postavené v roce 1999 a rekonstruované v roce 2005, kdy bylo rozšířené o dvě dráhy a byl obnoven jeho povrch, antukové hřiště na softball a baseball, hřiště s umělou trávou III. generace, antukové hřiště, hřiště s umělým povrchem na míčové sporty, postavené v roce 2000 a hřiště na beachvolejbal. Na střeše hlavní budovy se nachází tribuna pro diváky. V areálu najdete také občerstvení, které je v pronájmu a které zajišťuje osvěžení během tréninků i při závodech a utkáních na stadionu i v hale. Jako administrativně- technické zázemí slouží nově postavená budova z roku 2014 (kanceláře, klubovna, šatny se sociálním zařízením, kuchyňka a moderní tělocvična). Součástí areálu jsou i služební byty, dílny správců a sklady sportovních potřeb.

Jezdecké středisko Zmrzlík (JSZ) je dalším ze specializovaných středisek DDM hl. m. Prahy. Je lokalizováno na jihozápadní hranici Prahy mezi Řeporyjemi a Zadní Kopaninou. Jedná se o menší areál, jehož jádrem je budova statku s nádvořím. Budova a stáje byly rekonstruovány v roce 2004. V obytné části jsou kanceláře, šatny, tělocvična a klubovny, v hospodářské části pak stání pro koně, sprchový box a zázemí pro uskladnění materiálu. V roce 2005 se podařilo část venkovní plochy, kterou zaujímá jízdárna, zastřešit halou s textilním opláštěním. Jízdárna je díky ní kryta před nepříznivými povětrnostními vlivy a může proto sloužit celoročně. Dále je ve venkovní části areálu umístěno několik mobilních boxů pro koně, přístřešky pro domácí zvířata dětské farmy (ovce, kozy, prase, osel) a výběhy.

Informační centrum pro mládež (ICM) sídlí rovněž v budově na Karlínském náměstí a má k dispozici 4 místnosti v přízemí. Jedná se o otevřený klub Informační centrum pro mládež, ve kterém je možné využít bezplatného přístupu k internetu na 2 zabudovaných počítačích a kde jsou poskytovány informace z mnoha oblastí (vzdělání, EDS, mezinárodní výměny, kariérové poradenství apod.)  a dále kanceláře s technickým zázemím pro počítačovou síť DDM hl m. Prahy. Rekonstrukce těchto prostor je rovněž spjata s rekonstrukcí po povodni 2002.

 Ubytovací úsek zabezpečuje celoroční provoz v dále uvedených mimopražských objektech:

Turistická základna Lomy u Kunžaku se nachází v ekologicky neporušené oblasti mezi Jindřichovým Hradcem a Dačicemi, v kraji zvaném Česká Kanada. Kapacita zděného objektu, který prošel v letech 2000 a 2005-6 celkovou rekonstrukcí, je 52 míst, ve stanové části 40 míst. Jídelnu a novou klubovnu je možné využít jako učebnu nebo společenskou místnost.

Turistická základna Lhotka u Mělníka leží v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. V areálu jsou klubovny, nové multifunkční hřiště s umělým povrchem, sociální zařízení se sprchami. Ubytování je zajištěno v nové budově s centrálním vytápěním ve čtyřlůžkových pokojích s vlastním soc. zařízením o celkové kapacitě 40 osob z roku 2005. V tomto objektu je rovněž kuchyně a jídelna, která může sloužit jako klubovna či učebna. Na louce je 15 čtyřlůžkových chat a 5 nových srubů s vlastním sociálním zařízením s kapacitou 20 lůžek. V roce 2015 byl postaven nový velký srub s venkovním pódiem, sloužící jako klubovna.
 

Turistická základna Podhradí u Ledče nad Sázavou leží u řeky Sázavy. Ubytování je zajištěno v sedmi třípokojových chatách pro 12 osob se sociálním zařízením a halou. V hlavní budově jsou k dispozici kromě jídelny i učebny a další zázemí. V areálu je víceúčelové hřiště s umělou trávou III. generace, které v roce 2006 vzniklo na místě starých kurtů zničených povodní, v areálu je k dispozici i zastřešený bazén a sauna, krbové posezení a pódium pro různá vystoupení. Je zde také možnost půjčení nafukovacích kánoí.


Višňová u Křivoklátu se nachází u řeky Berounky v CHKO Křivoklátsko, v blízkosti hradu Křivoklát. Vytápěná základna byla celkově rekonstruována v roce 2005-6, má kapacitu 23 míst (5 pokojů s vlastním sociálním zařízením), k dispozici je také malá kuchyňka s jídelnou.

Škola v přírodě Vřesník u Humpolce je zaměřena především na pobyt dětí z mateřských škol. Tomu odpovídá vybavení školy a blízkého okolí. Kapacita objektu je 28 lůžek + doprovod. Ke škole patří uzavřená zahrada s prolézačkami, skluzavkami a hřištěm. Oblibě se těší zejména program "poníci", kdy je děti mohou ve výběhu pozorovat, případně pod dohledem odborné cvičitelky jezdit na ponících po zahradě.

V Janských Lázních se nachází další škola v přírodě, která se skládá ze dvou budov – stará vila Duncan a nová budova, vzdálená asi 50 m. Od roku 2013 jsou obě budovy spojeny zastřešenou chodbou. Celková kapacita je 130 lůžek. V celém zařízení je několik učeben, hřiště i venkovní amfiteátr. V zimním období je velkou výhodou blízkost dvou lyžařských vleků. Objekt se nachází ve východní části Krkonoš na úpatí Černé hory.

Škola v přírodě Střelské Hoštice je největší ubytovací středisko DDM hl. m. Prahy s kapacitou 200 lůžek v 6 chatkách a několika pavilonech, kde je bezbariérový přístup s výtahem. K dispozici jsou společenské místnosti, učebny, vybavený sportovní areál, je zde také možnost půjčování lodí. Objekt se nachází na pravém břehu Otavy pod obcí Střelské Hoštice.