DDM hl. m. Prahy
Dům dětí a mládeže hl. m. Prahy
Fakultní zařízení Univerzity Karlovy
Dům dětí a mládeže hl. m. Prahy

Historie DDM hl. m. Prahy

Autor: Libor Bezděk, ředitel

 

Dveře Domu dětí a mládeže hl. m. Prahy se poprvé otevřely již v roce 1950. Tehdy se nazýval Domem pionýrů a mládeže v Karlíně a vznikl mezi prvními v tehdejším Československu. Jeho zřizovatelem bylo prakticky po celou jeho historii hlavní město Praha.

V té době se tak (se zcela odlišným ideovým pozadím) začalo budovat středisko volného času, které je ojedinělým školským zařízením v rámci celé České republiky a které jistě bude mít svým návštěvníkům, a to nejen z řad dětí a mládeže, co nabízet i v budoucnosti.

Jako současnému řediteli mi nepřísluší hodnotit a nálepkovat minulost, kdy budování podobných zařízení neslo částečně znamení doby, v níž vznikala a pracovala. Po očištění metodických, ideologických a dalších „významných“ funkcí tohoto zařízení bylo nepochybné, že pražským dětem byl dán k dispozici zajímavý a lákavý objekt. Ten jim již tehdy dovedl nabídnout celou škálu volnočasových aktivit a vychoval nejen mnohé „specialisty", ale umožnil tisícům dětí i smysluplnou realizaci jejich zájmů.  

1950–1960

V první etapě začal tehdejší DPM v Karlíně působit pouze v budově současného Karlínského Spektra a soustředil v sobě veškerá oddělení od umělců přes techniky a přírodovědce až ke sportovcům či turistům. Od poloviny padesátých let postupně vznikala jednotlivá a samostatná střediska stanice tak, jak existují do současnosti. První byla Stanice mladých přírodovědců (mičurinců) na Smíchově, kterou následovala Stanice mladých techniků na Hradčanech (dnes v Praze 6 - Podbabě). Další rok byla založena, dnes bohužel již zaniklá, Stanice mladých turistů a jako poslední byl v akci Z v roce 1957 postaven Městský stadion mládeže v Praze 6 Na Kotlářce. Ve stejné době se začaly budovat i letní táborové základny Kačlehy, Davle, později Lomy u Jindřichova Hradce a Lhotka u Mělníka. Poslední dvě jmenované slouží DDM dodnes. V těchto letech plnil Dům v Karlíně i funkci celokrajského metodika jak pro Prahu, tak i pro střední Čechy, což bylo na přelomu 50. a 60. let spojeno s postupným vznikem jednotlivých pražských obvodních DPM.

Již v této době se zařízení věnovalo soutěžím pražských škol. V odborných soutěžích, především v Chemické a Biologické olympiádě, získala nezastupitelné místo Stanice přírodovědců, ve sportovních soutěžích pak Stadion mládeže.

1960–1970

V roce 1965 se výše jmenovaná střediska sloučila a započala společná historie DPM hl. m. Prahy, jehož ředitelem se stal PhDr. Oto Maget. V té době měl domeček ve vlastnictví mj. i malou „říční flotilu“ složenou ze dvou lodí. Jednou z nich byl (již nepojízdný) první kolesový parník pro osobní dopravu na Vltavě, Primátor Dittrich, vystupující pod svým novým uměleckým jménem Maxim Gorkij, a druhou byla motorová loď Jiskra, jejíž osud se naplnil v sedmdesátých letech po srážce s nákladním člunem na Labi.

Šedesátá léta přinesla nové činnosti, a ačkoli o smyslu některých lze s odstupem času pochybovat, znamenaly ve své době velké změny. DPM byl zodpovědný za zavádění tzv. polytechnické výchovy – pracovního vyučování, tehdy převratné novinky, pro kterou nebyli učitelé, pomůcky ani metodika do škol. Domeček stál i za vpravdě úspěšnou a prospěšnou akcí celopražské výuky plavání žáků základních škol, kdy se podle statistik podařilo naučit plavat 95 % absolventů těchto kurzů, což vedlo v následujících letech k prudkému snížení počtu utonulých dětí. Konec 60. let s sebou přinesl, byť jen na několik let, i dnešní název DDM hl. m. Prahy, čímž se naplnila symbolika toho, že ne všechna mládež se organizuje v Pionýru.

1970–1990

Období normalizace začalo právě zpětnou změnou názvu na počátku 70. let. Bylo vyměněno vedení a z některých nadšených revolucionářů roku 1968 se stali skalní normalizátoři. K tomuto období se mi nepodařilo zjistit příliš podrobností a za zmínku stojí snad jen vybudování nové budovy Stanice techniků a Turistické základny v Lomech u Jindřichova Hradce.

Mé vlastní zkušenosti začínají v roce 1977 a musím s radostí konstatovat, že například na samotném Stadionu mládeže, kde jsem jako malý atlet začínal, jsem se nikdy s jakoukoli formou ideologizace v práci s dětmi nesetkal. Jako členovi zájmového kroužku mi dokonce poskytli i jakýsi azyl, a abych nemusel navštěvovat nudné pionýrské schůzky při škole, byl jsem veden jako pionýr na Stadionu. Žádné košile či šátky, zkrátka jsem dělal to, co mne bavilo a nic víc. A tak když přišel listopad 89, nebyl vcelku důvod činnost revolučně měnit a pouze z pionýrů se opět, a doufám naposledy, staly děti. Nevím, jaká byla situace v samotném vedení DDM, ale je možné, že si navenek budovalo zcela jinou image. Když se na počátku 90. let 20. století vynořovaly diskuse o tom, zda domy dětí jakožto pohrobky socialistického školství zrušit či nezrušit, osobně jsem nechápal, jak by někdo mohl takovou veskrze užitečnou instituci zpochybnit. Ale je mi jasné, že vše je v lidech, a že jinde a jindy to mohlo být i jinak.

1990–2000

Po listopadu se samozřejmě mnohé změnilo. Do ředitelské funkce se vrátil po dvaceti letech Oto Maget, svoji činnost ukončili pionýrští metodici a metodické vedení ostatních pražských středisek volného času se změnilo v koordinační radu, jež svou prací zachránila od záhuby mnohé z pražských DDM v jejich porevolučním ohrožení. DDM hl. m. Prahy stál u založení EAICY – Evropské asociace zařízení volného času dětí a mládeže, navázaly se mnohé mezinárodní kontakty na všechny světové strany a hlavně se potvrdila nezastupitelná role středisek volného času - DDM v rámci školských zařízení.

Přestože kvůli restitučním nárokům zanikla Stanice turistů, její činnost částečně převzalo Karlínské Spektrum, které realizuje některé z původních "turistických" aktivit v Loděnici Vltava na Libeňském ostrově. Na druhou stranu získal DDM hl. m. Prahy v 90. letech pod svá křídla Jezdecké středisko Zmrzlík na samém okraji Prahy nedaleko Řeporyj a Klub Klamovka na Smíchově.

2000–2016

Rozvoj DDM hl. m. Prahy po roce 2000 je možné označit za zcela ojedinělý v celé České republice. DDM se rozrostlo a po povodni v roce 2002 se podařilo zrekonstruovat mnoho budov a celkově střediska získala modernější a vhodnější podobu.

DDM hl. m. Prahy nyní tvoří nyní sedm středisek: Karlínské Spektrum, Stanice přírodovědců, Stanice techniků, Klub Klamovka, Stadion mládeže, Jezdecké středisko Zmrzlík a Informační centrum pro mládež.

Součástí organizace jsou i ubytovací základny: Lomy u Kunžaku, Lhotka u Mělníka, Podhradí u Ledče nad Sázavou, Višňová u Křivoklátu, Vřesník u Humpolce, Janské Lázně a Střelské Hoštice.

Karlínské Spektrum, které bylo značně poškozeno povodní v roce 2002, prošlo celkovou rekonstrukcí, při které se podařilo mj. pomocí výtahu zajistit bezbariérový přístup téměř do všech prostor v budově. V suterénu jsou kromě technického zázemí (kotelna, sklady, strojovny) prostory bývalého klubu Podsklepeno a keramická dílna. V přízemí jsou dva taneční sály, prostory Informačního centra pro mládež, Centrum pro předškolní děti Kostička a učebna. Na dvoře je venkovní hřiště, které v zimě slouží jako ledová plocha s chladící jednotkou pro výrobu technického ledu. V prvním patře jsou situovány tyto prostory: Velký sál se zázemím, Divadlo Spektrum, počítačová učebna a baletní sál. V druhém patře je kromě dvou tanečních sálů i zázemí pro pedagogy. Třetí patro – půdní vestavbu – tvoří mnoho menších učeben a kluboven.

 

Areál Stanice přírodovědců (SP) prošel v posledních letech rovněž zásadním omlazením. Za grantové podpory MČ Praha 5 a díky tzv. Společenské odpovědnosti firem (Corporate Social Responsibility), kdy přímo ve stanici pracovali manažeři GE Money Bank, prošel venkovní areál rozsáhlou rekonstrukcí a zahrady, voliéry a výběhy získaly novou tvář. Od jara 2005 je na SP zpřístupněna naučná stezka skládající se z 16 ekologicky zaměřených tabulí a od roku 2006 mají jednotlivé druhy stromů v zahradě svá označení.
Nejvýznamnější změnou na SP jsou nové pavilony učeben a laboratoří, které byly zkolaudovány v létě 2006. Nachází se v nich nadstandardní prostory, které slouží nejen pro pravidelnou činnost, ale i pro pořádání soutěží či přednášek. SP tak získala 11 místností, z toho 3 místnosti věnované chovatelským a teraristickým kroužkům, dále přednáškový sál, laboratoře, klubovny. Starší a hojně navštěvovanou součástí SP jsou skleníky a tropické terárium.
Návštěvníci se mohou občerstvit v recepci U Klokana, Klub Zahrada je oblíbeným místem pro relaxaci a odpočinek, děti určitě potěší hřiště, možnost pohladit si poníky a kozu kamerunskou nebo si prohlédnout venkovní voliéry (s klokany, papoušky, kunou). Významně se rozšířily rovněž parkovací plochy v areálu SP (velké parkoviště za novou budovou).

Stanice techniků (ST) sídlí v Dejvicích ve čtyřpodlažní budově z roku 1980. V roce 2000 se podařilo dokončit několik let rozestavěnou střešní nástavbu, kde byly na místo původně projektované ubytovny postaveny víceúčelové sály dnes převážně sloužící k tanečním aktivitám. I díky výtahu se ST stala zcela bezbariérovou. Suterén je využíván návštěvníky Fotoklubu Líheň (velká a malá komora, fotoateliér a kancelář). Nachází se zde také dřevodílna i prostory pro činnost železničních a tramvajových modelářů (kolejiště a dílna). Dílna železničních modelářů prošla úpravami pracovních prostor i výměnou pracovních stolů tak, aby svými parametry vyhovovala i práci leteckých či jiných modelářů. Suterénní chodba se nedávno proměnila v Galerii Inkubátor – prostor, kde mohou svá díla vystavovat začínající umělci z řad fotografů či výtvarníků. K dispozici je zde i hudební zkušebna pro hudebníky či kapely a otevření klub Pohoda, kde mohou děti a mládež trávit volný čas bez nutnosti registrace a zcela zdarma.
V přízemí se nacházejí dvě Centra pro předškolní děti – Modrá a Žlutá Vlaštovka, hudebna, kinosál s pódiem, stepařský sál, učebny legorobotiky a legomechaniky. V prvním patře jsou výtvarné ateliéry a učebny výpočetní techniky, elektrotechniky. Dále zde najdete moderní osmiproudou autodráhu, na které se pořádají mezinárodní závody.

V prvním patře se nachází galerie Juliska, kde vystavují své práce absolventi Školy kreativní fotografie a Fotoklub Líheň. Druhé patro pak patří dvěma velkým tanečním sálům.

Klub Klamovka (KK) užívá památkově chráněnou historickou budovu z 18. století s menším dvorem a předzahrádkou na úpatí Strahova ze smíchovské strany. K činnosti je využívána i sousedící zahrada a okolní park. V roce 2004 zde proběhla rekonstrukce střechy a v roce 2006 byla pod dozorem památkářů zrenovována fasáda. Přízemí tvoří hudební a divadelní klub pro mládež (sál s pódiem, zvukařské a světelné vybavení), zázemí pro divadelní soubory (šatna, sklad kulis a kostýmů), kavárna, učebna pro hudební kroužky. Prostory klubu a kavárny jsou využívány rovněž k výstavám fotografií a obrazů. V 1. patře jsou prostory pro zájmovou a příležitostnou činnost – velký víceúčelový sál, keramická a výtvarná dílna. 2. patro slouží jako ubytovací zařízení s možností ubytování pro celkem 22 osob ve 3 pokojích + sociální zařízení a malá kuchyňka.

Stadion mládeže (SM) má k dispozici areál o rozloze cca 30.000 m2 v klidové zóně Dejvic, který tvoří krytá sportoviště: víceúčelová hala s florbalovým povrchem Tarkett o rozměrech 60x 25 m postavená v roce 2003, nedávno byla vybavena i vnitřní lezeckou stěnou, přetlaková hala s umělým povrchem Regupol z roku 2000, hala stolního tenisu s povrchem Taraflex, posilovna a tělocvična Centra předškolního sportu s povrchem tatami na úpolové sporty, jógu a kondiční cvičení, která vznikla dostavbou původně rozestavěného objektu sauny v roce 2001. Dále jsou zde otevřená sportoviště: atletické hřiště s oválem a sektory se speciálním umělým povrchem Conipur postavené v roce 1999 a rekonstruované v roce 2005, kdy bylo rozšířené o dvě dráhy a byl obnoven jeho povrch, antukové hřiště na softball a baseball, hřiště s umělou trávou III. generace, antukové hřiště, hřiště s umělým povrchem na míčové sporty, postavené v roce 2000 a hřiště na beachvolejbal. Na střeše hlavní budovy se nachází tribuna pro diváky. V areálu najdete také občerstvení, které je v pronájmu a které zajišťuje osvěžení během tréninků i při závodech a utkáních na stadionu i v hale. Jako administrativně- technické zázemí slouží nově postavená budova z roku 2014 (kanceláře, klubovna, šatny se sociálním zařízením, kuchyňka a moderní tělocvična). Součástí areálu jsou i služební byty, dílny správců a sklady sportovních potřeb.

Jezdecké středisko Zmrzlík (JSZ) je dalším ze specializovaných středisek DDM hl. m. Prahy. Je lokalizováno na jihozápadní hranici Prahy mezi Řeporyjemi a Zadní Kopaninou. Jedná se o menší areál, jehož jádrem je budova statku s nádvořím. Budova a stáje byly rekonstruovány v roce 2004. V obytné části jsou kanceláře, šatny, tělocvična a klubovny, v hospodářské části pak stání pro koně, sprchový box a zázemí pro uskladnění materiálu. V roce 2005 se podařilo část venkovní plochy, kterou zaujímá jízdárna, zastřešit halou s textilním opláštěním. Jízdárna je díky ní kryta před nepříznivými povětrnostními vlivy a může proto sloužit celoročně. Dále je ve venkovní části areálu umístěno několik mobilních boxů pro koně, přístřešky pro domácí zvířata dětské farmy (ovce, kozy, prase, osel) a výběhy.

Informační centrum pro mládež (ICM) sídlí rovněž v budově na Karlínském náměstí a má k dispozici 4 místnosti v přízemí. Jedná se o otevřený klub Informační centrum pro mládež, ve kterém je možné využít bezplatného přístupu k internetu na 2 zabudovaných počítačích a kde jsou poskytovány informace z mnoha oblastí (vzdělání, EDS, mezinárodní výměny, kariérové poradenství apod.)  a dále kanceláře s technickým zázemím pro počítačovou síť DDM hl m. Prahy. Rekonstrukce těchto prostor je rovněž spjata s rekonstrukcí po povodni 2002.

Ubytovací úsek zabezpečuje celoroční provoz v dále uvedených mimopražských objektech:

Turistická základna Lomy u Kunžaku se nachází v ekologicky neporušené oblasti mezi Jindřichovým Hradcem a Dačicemi, v kraji zvaném Česká Kanada. Kapacita zděného objektu, který prošel v letech 2000 a 2005-6 celkovou rekonstrukcí, je 52 míst, ve stanové části 40 míst. Jídelnu a novou klubovnu je možné využít jako učebnu nebo společenskou místnost.

Turistická základna Lhotka u Mělníka leží v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. V areálu jsou klubovny, nové multifunkční hřiště s umělým povrchem, sociální zařízení se sprchami. Ubytování je zajištěno v nové budově s centrálním vytápěním ve čtyřlůžkových pokojích s vlastním soc. zařízením o celkové kapacitě 40 osob z roku 2005. V tomto objektu je rovněž kuchyně a jídelna, která může sloužit jako klubovna či učebna. Na louce je 15 čtyřlůžkových chat a 5 nových srubů s vlastním sociálním zařízením s kapacitou 20 lůžek. V roce 2015 byl postaven nový velký srub s venkovním pódiem, sloužící jako klubovna.
 

Turistická základna Podhradí u Ledče nad Sázavou leží u řeky Sázavy. Ubytování je zajištěno v sedmi třípokojových chatách pro 12 osob se sociálním zařízením a halou. V hlavní budově jsou k dispozici kromě jídelny i učebny a další zázemí. V areálu je víceúčelové hřiště s umělou trávou III. generace, které v roce 2006 vzniklo na místě starých kurtů zničených povodní, v areálu je k dispozici i zastřešený bazén a sauna, krbové posezení a pódium pro různá vystoupení. Je zde také možnost půjčení nafukovacích kánoí.


Višňová u Křivoklátu se nachází u řeky Berounky v CHKO Křivoklátsko, v blízkosti hradu Křivoklát. Vytápěná základna byla celkově rekonstruována v roce 2005-6, má kapacitu 23 míst (5 pokojů s vlastním sociálním zařízením), k dispozici je také malá kuchyňka s jídelnou.

Škola v přírodě Vřesník u Humpolce je zaměřena především na pobyt dětí z mateřských škol. Tomu odpovídá vybavení školy a blízkého okolí. Kapacita objektu je 28 lůžek + doprovod. Ke škole patří uzavřená zahrada s prolézačkami, skluzavkami a hřištěm. Oblibě se těší zejména program "poníci", kdy je děti mohou ve výběhu pozorovat, případně pod dohledem odborné cvičitelky jezdit na ponících po zahradě.

V Janských Lázních se nachází další škola v přírodě, která se skládá ze dvou budov – stará vila Duncan a nová budova, vzdálená asi 50 m. Od roku 2013 jsou obě budovy spojeny zastřešenou chodbou. Celková kapacita je 130 lůžek. V celém zařízení je několik učeben, hřiště i venkovní amfiteátr. V zimním období je velkou výhodou blízkost dvou lyžařských vleků. Objekt se nachází ve východní části Krkonoš na úpatí Černé hory.

Škola v přírodě Střelské Hoštice je největší ubytovací středisko DDM hl. m. Prahy s kapacitou 200 lůžek v 6 chatkách a několika pavilonech, kde je bezbariérový přístup s výtahem. K dispozici jsou společenské místnosti, učebny, vybavený sportovní areál, je zde také možnost půjčování lodí. Objekt se nachází na pravém břehu Otavy pod obcí Střelské Hoštice.

Také by vás mohlo zajímat:

  • Krmení mangusty trpasličí

    VÍCE INFORMACÍ
  • Volná místa na letních pobytových táborech – pro předškoláky i školáky

    VÍCE INFORMACÍ
  • NOVÉ TERMÍNY ORIENTAČNÍHO BĚHU

    VÍCE INFORMACÍ
  • Multimédia III – fotovýzva

    VÍCE INFORMACÍ
  • Pampeliškový med

    VÍCE INFORMACÍ
Zemřel Oto Maget
Ve věku 85 let zemřel bývalý ředitel DDM hl. m. Prahy pan PhDr. Oto Maget. Poslední rozloučení se koná 28. 5. ve 13 hodin v Ústřední obřadní síni na hřbitově Olšany.