Klamovka nese jméno po šlechtické rodině Clam-Gallasů, kteří ji vlastnili od roku 1757. Spojený hraběcí rod vznikl z Clamů, pocházejících z Korutanska v dnešním Rakousku, a Gallasů z Tridentu v Itálii. 

V průběhu 18. století a počátkem 19. století zde vybudovali překrásné rokokové sídlo, zahradu upravili na anglický park s romantickými stavbami a pomníky.

Antiku připomíná Chrámek noci zdobený sochami a hady, symboly moudrosti a opatrnosti. Barevnými sklíčky ve stropě prosvítá z venku světlo a vzbuzuje iluzi hvězdné oblohy. Kolem roku 1820 byl postaven v parku novogotický altán, divadélko a vybudována i malá zoologická zahrada pro exotická a divoká zvířata. Mezi hudebním pavilonem a švýcarskou střelnicí na palouku uprostřed zahrady stál pomník, který svému věrnému koni dal postavil v roce 1808 generál Edvard Clam-Gallas. Nedaleko stál i pomníček věnovaný vzácnému brazilskému ptáku – oblíbenému papouškovi kněžny Kristýny.

Ke Klamovce se pojí historická zajímavost o posledním souboji v Čechách. Hrabě Leopold Kolowrat tu zabil prince Viléma Auersperga. Stalo se tak roku 1877, a i když se mělo jednat o čest dámy, v pozadí byl i velký majetek. V roce 1895 prodal hrabě Edvard Clam-Gallas Klamovku košířskému starostovi Matěji Hlaváčkovi. Ten sem zavedl v roce 1897 od Anděla elektrickou tramvaj, Klamovku zpřístupnil veřejnosti a zámeček upravil na výletní restauraci. Klamovka se stala vyhledávaným odpočinkovým místem Pražanů.

V třicátých letech dvacátého století koupila restauraci tělovýchovná jednota Sokol a přebudovala zámeček na sokolovnu.

Dobovou rokokovou podobu si uchoval pavilon se skleníkem tropických rostlin a Chrámek noci spolu s kapličkou na okraji parku.

Původní obytná budova byla přestavěna na letohrádek řešený jako jednolodní patrová stavba završená mansardovou střechou s vikýři.

Od roku 1995 zde sídlí Klub Klamovka, středisko Domu dětí a mládeže hl. m. Prahy.