DDM hl. m. Prahy
Stanice přírodovědců
Fakultní zařízení Univerzity Karlovy
Stanice přírodovědců

Bylinkový salát

Zásady sběru planých rostlin
Základní podmínka pro sběr jedlých rostlin z přírody je prostá a shoduje se zásadami sběru jedlých hub. Musíte vědět které rostliny sbírat a kdy. Co bezpečně neznám, nesbírám! U planých rostlin více než u těch kulturních platí, že všeho moc škodí. Zeleniny byly člověkem šlechtěny na objem a snadnou stravitelnost. Jejich těla mají větší obsah vody a méně ostatních látek, ať už pro nás prospěšných nebo ne. Divoké rostliny mají v sobě živiny koncentrovanější a víme, že i věci pro nás zdravé v nadměrném množství mohou být škodlivé.
Místo sběru: Rostliny nesbíráme u exponovaných míst v parcích, u silnic nebo na záhoně kde jsme se do nedávna danou rostlinu snažili umořit herbicidy.
Čas sběru: Zpravidla platí, že mladší rostliny chutnají lépe než starší. Aby tak sběr nebyl omezen jen na jarní měsíce, některé druhy jde průběžným zastřiháváním zmladit, a tím i v letních měsících podpořit růst čerstvých listů. 

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria)
Rostlina z čeledi miříkovitých, jako plevel činí potíže zejména na zanedbaných záhonech. Vytváří rozsáhlou síť oddenků s vysokou regenerační schopností, kterými se množí, a tak, pokud sní chceme bojovat, je to zarputilý nepřítel. Lepší je se s ním smířit a využít jako zeleninu. Listy  jsou 1× až 2× trojčetné, podlouhle vejčité a ostře pilovité. Květenství je uspořádáno do okolíku, okvětní lístky jsou bílé. Mezi miříkovitými je i pár druhů jedovatých, je proto potřeba být při sběru opatrný. Nesbírat na březích vod, kde rostou zpravidla jedovaté druhy. Všímat si tvaru listů a jestli má rostlina po vytržení oddenkatý kořen, to jiné druhy než bršlice nemají. Jako jarní bylinka obsahuje velké množství  vitaminu C, karotenoidů a cenných  minerálů, jako železa a manganu. Podporuje  látkovou výměnu (metabolismus) i uvolňování  kyselých usazenin a jejich vylučování  z těla – vede k odkyselení organismu. Blahodárně působí na pohyblivost  kloubů a jejich regeneraci po dlouhé  zimě. 

Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)
Roste v podrostu dřevin, na vlhčích živných půdách, ale i na okrajích záhonů. Z rodiny brukvovitých, do které patří společně třeba s kedlubnou, má chuť trochu po hořčici, jak ale název napovídá, chutí také připomíná česnek. Květy jsou bílé čtyřčetné, listy okrouhlé, na okrajích zubaté. Sbírají se mladé listy, které mají vysoký obsah vitamínu C a A. Zároveň česnáček působí protizánětlivě, pročišťuje močové cesty a podporuje funkci jater. 

Česnek podivný (Allium paradoxum)
V zahradách se nejedná vyloženě o plevel, svým vzrůstem a krátkou dobou vegetace příliš nikomu a ničemu nepřekáží. V parcích a ve volné přírodě už je méně vítaný, protože se jedná o nepůvodní, invazivní rostlinu která na některých lokalitách může vytlačovat naše původní druhy jarních bylin. Z těchto důvodů je skvělou náhradou za česnek medvědí, který, díky své popularitě, je často sbírán nešetrně a nájezdy sběračů trpí. Česnek podivný se dá sbírat kdekoliv a v neomezeném množství. Třeba svahy parku na Petříně jsou ho plné. Listy by se od pohledu daly splést s nejedlými listy sněženek nebo ladoněk, česneková vůně je ale nezaměnitelná a splést se nedá. 

Popenec obecný (břečťanolistý) (Glechoma hederacea) 
Léčivá, vytrvalá, až 30 cm vysoká bylina s okrouhlými zubatými listy a modrofialovými květy. Popenec roste hojně na okrajích lesů a křovin, podél cest a na stráních od nížin do hor. Obsahuje velké množství tříslovin, silice, vitamín A, C a jiné. Odedávna se uplatňuje v kuchyni i lidovém léčitelství. Ve středověku byl popenec považován za zázračnou rostlinu, chránící před morem a očarováním. Nať se sbírá v dubnu až květnu. Má příjemnou vůni a kořenitou chuť, s trochu fantazie připomíná bazalku. V kuchyni se používá čerstvý i sušený. Přidává se do zeleninových salátů, karbanátků, polévek nebo tvarohových pomazánek. V lidovém léčitelství popenec podporuje chuť k jídlu a je vhodný pro osoby se sníženou žaludeční kyselostí. Má i hojivé účinky, působí proti průjmům. 

Ptačinec prostřední (Stellaria media)
Patří do čeledi  hvozdíkovitých. Je vysoký 10–30 cm. Roste celoročně. Je to jednoletá bylina. Listy na bázi zaoblené, vejčité, špičaté. Květy mají 5 bílých korunních  lístků, hluboce dělených, dlouhých  3–5 mm. Ptačinec je bohatý na vitamin A a hlavně na vitamin C, éterické oleje, slizové  látky a minerály. Vedle draslíku a kyseliny křemičité obsahuje, zinek, fosfor, hořčík a měď. Dá se sklízet a používat čerstvý do salátu skoro po celý rok. Hlavně na jaře čistí tělo, povzbuzuje činnost ledvin a uvolňuje  tuhé hleny z dýchacích cest.

Sedmikráska obecná (chudobka) (Bellis perennis)
Pro dovedení vašeho salátového výtvoru k dokonalosti, aby byl i pro potěchu oka, můžete na závěr přidat květy sedmikrásek. Nejsou jen krásné, ale obsahují řadu prospěšných látek na podporu jater a žlučníku. Jako odvar je lze použít i při zánětech dýchacích cest.

Autor: Michal Plundra

Také by vás mohlo zajímat:

  • CPD

    VÍCE INFORMACÍ
  • Volné termíny individuálních lekcí klavíru

    VÍCE INFORMACÍ
  • Provoz budovy Karlínského Spektra

    VÍCE INFORMACÍ
  • Jízdárenské cviky

    VÍCE INFORMACÍ
  • Klub Kontejner

    VÍCE INFORMACÍ