Fotoklub Líheň

MgA. Jaromír Santler, santler@ddmpraha.cz, 222 333 878

Facebook

Vážení návštěvníci,
systematičnost a trpělivost vás přivedla až na tuto stránku, zasloužíte si tedy odměnu ve formě stručných, a přesto vysoce obsažných informací.

Na úvod prozradím strukturu informací, to abyste je mohli libovolně přeskakovat a vynechávat:

1. Jak je fotoklub starý a kdo se v něm schází?

2. Co tam ti lidé dělají?

3. Správně fotografovat vás nikdo nenaučí

4. K čemu je fotografování dobré?

5. A co čuňačinky (akty)? 

6. Plán pro školní rok

7. Nápad je důležitější než foťák

8. Podivné zvuky, praslovo

9. Již jsme probrali a bude následovat 

10. Kde nás najdete?

11. Klub analogové a alternativní fotografie

ad 1) Jak je fotoklub starý a kdo se v něm schází?
Fotoklub Líheň existuje již od počátku devadesátých let. Jeho členy jsou děti, mládež a mladí dospělí ve věku od 12 do 26 let. Několik let běží i specializovaná skupina analogové fotografie, kterou tvoří dospělí od 19 do cca 60 let. 80 % členů je ve věku od 13 do 18 let. Chlapci a dívky byli v posledních letech zastoupeni přibližně stejně.

ad 2) Co tam ti lidé dělají?
Někteří se snaží dospět k samostatné tvorbě. Naše výuka tomu (doufám) nebrání. Postupně procházíme okruhy, které se vzájemně prolínají: fotografie jako komunikace, krajina, zátiší, portrét, reportáž, dokument, nefigurativní fotografie, instalace, základy exponometrie, výtvarné možnosti světla, digitální opravy a úpravy fotografie, dějiny jednotlivých fotografických žánrů, černobílá analogová fotografie – práce ve fotokomorách, stavba a skladba obrazu. Součástí programu jsou konzultace samostatné tvorby, výstavy, práce s talenty. Určitě jsem na něco zapomněl.

ad 3) Správně fotografovat vás nikdo nenaučí
Fotografování souvisí s myšlením a cítěním (více, než si myslíte), které se nedají naučit. Pokusy tady byly – co si máme myslet a co cítit. Nedopadlo to dobře (v Česku nejméně dvakrát). Sebevzdělávat se ale můžete (musíte!). Fotografie je pro tyto účely skvělá (asi nejlepší). Chcete-li vytvořit obraz s velkou významovou hloubkou odpovídajících estetických a etických kvalit, docela se mentálně zapotíte. Zapomeňte na západy slunce, rozmazané potůčky, včelky na pampelišce a jiná masová klišé. Co všechno musí fotograf znát a pochopit, aby vytvořil např. přesvědčivý psychologický portrét? Nebo do banálních reálií vložil novou informaci? Radši vám to neřeknu, nechci vás odradit, potřebuji širokou členskou základnu. Něco vám přesto poradím: neexistuje žádný návod, schéma, empirický vzorec. Škoda. Ale určitě pomůžou životní postoje a zkušenosti. Je potřeba hodně fotografovat a k nějakému výsledku se určitě dopracujete. Kdyby to tak nebylo, neotevírali bychom každý rok přípravku k talentovým zkouškám na fotografické školy.

ad 4) K čemu je fotografování dobré?
Vlastně jsem již odpověděl v bodě 3. Poslouží k vašemu mentálnímu a emočnímu rozvoji i bez toho, že by muselo hned vzniknout velké umělecké dílo. Jak říká moje kolegyně, není důležitý výsledek, ale samotný proces. Já bych ji doplnil: kdo je chytrý, bude ještě chytřejší, kdo je vnímavý, bude ještě vnímavější, kdo je mdlého rozumu, bude na tom o něco lépe.
Fotografie může být také někomu prvním nástrojem k rozvinutí tvořivosti (no konečně, když už to jinde a jinak nešlo).

ad 5) A co čuňačinky (akty)?
Nefotíme.

ad 6) Plán pro školní rok
Základními tematickými okruhy budou zátiší, portrét, krajina, dokument, inscenace, nefigurativní fotografie, intermediální přesahy. Souběžně poběží výuka „řemesla“, která bude zahrnovat digitální zpracování a prezentaci obrazu (Photoshop), analogové fotolaboratorní techniky (temná komora), ateliérové svícení, exponometrii, praktickou optiku. Tematické okruhy nebudou probírány postupně jako ohraničené celky, ale budou součástí časové osy vývoje fotografie od počátků až do současnosti. Například novou věcnost můžeme promítnout do zátiší, portrétních, krajinářských a dalších etud a porovnávat ji s přístupy období piktorialismu. Podobně třeba konstruktivismus s jinými avantgardními proudy nebo modernu s postmodernou. Toto pojetí je pro aktivního fotografa motivací k vnímání fotografie a světa v širších souvislostech – dobových, kulturních, společenských i technických.

ad 7) Nápad je důležitější než foťák
Obchodníci vám budou tvrdit něco jiného. Mají k tomu své důvody. Dobrý foťák má samozřejmě svoji cenu. Stejně jako dobrá rydla, štětec nebo housle. Nakonec, máte-li nápad, dobrý foťák si můžete půjčit od těch, co nápad nemají. S dobrým foťákem se fotí dobře, se špatným špatně (stará čínská moudrost).

ad 8) Podivné zvuky, praslovo
Není to pomluva, lidi ve fotoklubu opravdu vydávají podivné skřeky. Někteří se učí praslovu a zkoumají jeho účinky na sobě samém i na svém okolí. S odstupem času všichni aktéři přiznávají výrazné vnitřní zušlechtění.

ad 9) Dosud jsme probrali
Tradičně jsme začali krátkou ateliérovou etudou na kinofilm a stručným přehledem o možnostech fotografie jako komunikačního prostředku. Etudou bylo vajíčko jako objekt výtvarné kompozice. Byla možnost postavit jej do kontrastu tvarového nebo materiálního, případně hledat tvarovou i světelnou souhru. Prvním fotolaboratorním cvičením byl fotogram s cílem naučit se pracovat v temné komoře a ovládnout pozitivní proces. Druhou ateliérovou etudou byl tradičně pojatý portrét. Obě ateliérová zadání připravila fotomateriál k analogovému zpracování formou negativ-pozitiv ve fotokomorách. Následovala zadání pro digitální fotografie a jejich úpravy v editoru Photoshop. Tématem byla opět tvář v tradičním nasvícení. Historii fotografie jsme v krátkých prezentacích střídali s řemeslnou stránkou snímkování. Probrali jsme základy exponometrie, praktickou optiku, včetně hloubky ostrosti. V historii fotografie jsme se postupně věnovali prvním významným směrům, od vynálezů do meziválečného období. Analogový záznam jsme rozšířili o snímání na formát 6x6. Další výraznější etudou byla projekce jednoduchých konstruktivistických zátiší na torzo rozložené figuríny. Obraz byl nasnímán, vznikly surrealistické kompozice. V teoretické části jsme opět zavítali do historie – konkrétně do žánru land-art a instalace. Ateliérové etudy, průběžně zadávané, byly základem obrazového materiálu pro nové nástroje v editoru Photoshop (korekce, retuše pomocí vrstev). Historii fotografie jsme postupně obohacovali o dokumentární filmy, věnující se různým obdobím vývoje média. Experimentem, na kterém současně pracujeme, je příprava analogového materiálu pro koncept 2D a 3D koláží se snímáním lidské hlavy a následném zpracování digitálně i v čb laboratorním procesu.

ad 10) Kde nás najdete? 
Fotoklub se nachází ve Stanici techniků v Dejvicích. 
Adresa: Stanice techniků DDM hl. m. Prahy, Pod Juliskou 2a, Praha 6
Pokud si myslíte, že je to na konci světa, tak se velmi mýlíte. Z Václaváku je to na Dejvickou pár minut a z Dejvické k nám pouze 1 nebo 2 zastávky autobusu, případně 10 minut pěšky směrem z kopce. Také k nám jede tramvaj i vlak z centra (zastávka Podbaba).
Přihlásit se můžete na kterýkoliv den od pondělí do čtvrtka, od 15.00 do 16.45 nebo od 17.00 do 18.45. Pátek je v prvním pololetí vyhrazen od 15.00 mládeži, která se připravuje k talentovým zkouškám na fotografické školy a navštěvuje některou pracovní skupinu fotoklubu. Kurzovné činí 4.100 Kč na celý školní rok, nebo 2.300 Kč na pololetí, v přípravce na SŠ, VŠ se připlácí symbolických 200 Kč (pozor! přípravka se otevírá vždy jen na jedno pololetí, končí složením zkoušek, druhé pololetí je pak otevřeno pro stávající osmáky).

ad 11) Klub analogové a alternativní fotografie (pro dospělé)
Před pěti lety jsme založili dvě speciální skupiny zabývající se výhradně výtvarnou fotografií tradičním fotolaboratorním procesem. Loni jsme měli skupinu 1 a prozatím 1 otevíráme i letos. Pokud bude dost zájemců, rádi otevřeme druhou. Klub je určen zájemcům ve věku od 18 do 99 let. Schází se ve čtvrtek od 19.00 do 21.00. Případná 2. skupina by byla otevřena ve středu. I letos rádi přivítáme další milovníky temných komor a neobvyklých vyvolávacích procesů.

MgA. Jaromír Santler, vedoucí fotoklubu